Z TK 28. 8. - informace ÚDI
O výsledcích analýz dopravní situace v hlavním městě, kterou Ústav dopravního inženýrstv (ÚDI), informoval na dnešní tiskové konferenci ředitel ústavu Ladislav Pivec.“
„Především jsme modelovali situaci, jak by vypadala doprava v Praze po 1. září, po zahájení běžného pracovního režimu, kdy by se všichni chovali jako běžně po prázdninách, za stavu, kdy máme řadu komunikací uzavřených. To je východisko k tomu, co potom můžeme řidičům nabídnout,“ řekl na úvod Ladislav Pivec.
„Pokud vycházíme ze standardní situace, tak víme, že na území Prahy se denně realizuje 1,3 miliónu jízd osobními a nákladními vozy. Vzhledem k uzavírce, zejména v centru, zhruba 10 procent těchto jízd, asi 113 tisíc, se vůbec nemůže realizovat, protože nejsou zdrojové či cílové body. Zbytek – 90 procent – cest by se tedy mohlo realizovat.“
Jak by to poté vypadalo na zbytku komunikační sítě? Pochopitelně by došlo k enormnímu nárůstu intenzity provozu na zbylých komunikacích a k tomu ředitel Pivec uvedl čísla ze zpracovaného modelu:
- po severojižní magistrále a Hlávkově mostě by to bylo 144 tisíc automobilů - za standardní situace je to asi 100 tisíc
- na Barrandovském mostě by to bylo 210 tisíc, běžná intenzita je 109 – 110 tisíc vozů
- ve Strahovské tunelu by projíždělo zhruba 64 – 65 tisíc automobilů, zatímco standardně je to kolem 22 tisíc
Ředitel ÚDI konstatoval, že se jako pozitivní ukázal význam hotové části Pražského okruhu. „Standardní zatížení té nově otevřené části mezi Evropskou a Karlovarskou, respektivě Plzeňskou, je 20 – 22 tisíc vozidel, za dnešní situace se poptávka zvýšila – tak na 34 – 35 tisíc automobilů.“
Kromě standardních kapacit komunikací jsou limitujícím místem křižovatky, zejména světelně řízené. „Jak vyplývá z modelu, všechny významné křižovatky mají překročenu kapacitu, takže by docházelo k dlouhodobému vytváření kolon. Dá se předpokládat, že kdyby se všichni, kteří jezdí obvykle, vydali na cesty, došlo by k něčemu, čemu se říká kolaps dopravy.“
Aby k tomu nedošlo, jsou podle Ladislava Pivce zapotřebí dvě věci:
„První je apel na řidiče, aby maximálně omezili zbytnou dopravu v ulicích města a snížit velmi radikálně příjezd vozidel do Prahy. A aby mohl fungovat přesun obyvatel, k tomu je třeba ten druhý krok – preference městské hromadné dopravy, o kterou se všichni snažíme a která, myslím, dobře funguje.“
Pokud jde o širší okolí Prahy, tam ÚDI ve spolupráci se Středočeským krajem vytipoval možné objízdné a příjezdové trasy, které lze využít ať už o víkendu pro návrat z dovolených nebo pro běžné situace v příštích pracovních dnech. „Doporučujeme všem, aby využili objíždění Prahy, protože jakákoli komunikace mimo město je v tomto okamžiku lepší než zátěž pražské komunikační sítě.“
„Především jsme modelovali situaci, jak by vypadala doprava v Praze po 1. září, po zahájení běžného pracovního režimu, kdy by se všichni chovali jako běžně po prázdninách, za stavu, kdy máme řadu komunikací uzavřených. To je východisko k tomu, co potom můžeme řidičům nabídnout,“ řekl na úvod Ladislav Pivec.
„Pokud vycházíme ze standardní situace, tak víme, že na území Prahy se denně realizuje 1,3 miliónu jízd osobními a nákladními vozy. Vzhledem k uzavírce, zejména v centru, zhruba 10 procent těchto jízd, asi 113 tisíc, se vůbec nemůže realizovat, protože nejsou zdrojové či cílové body. Zbytek – 90 procent – cest by se tedy mohlo realizovat.“
Jak by to poté vypadalo na zbytku komunikační sítě? Pochopitelně by došlo k enormnímu nárůstu intenzity provozu na zbylých komunikacích a k tomu ředitel Pivec uvedl čísla ze zpracovaného modelu:
- po severojižní magistrále a Hlávkově mostě by to bylo 144 tisíc automobilů - za standardní situace je to asi 100 tisíc
- na Barrandovském mostě by to bylo 210 tisíc, běžná intenzita je 109 – 110 tisíc vozů
- ve Strahovské tunelu by projíždělo zhruba 64 – 65 tisíc automobilů, zatímco standardně je to kolem 22 tisíc
Ředitel ÚDI konstatoval, že se jako pozitivní ukázal význam hotové části Pražského okruhu. „Standardní zatížení té nově otevřené části mezi Evropskou a Karlovarskou, respektivě Plzeňskou, je 20 – 22 tisíc vozidel, za dnešní situace se poptávka zvýšila – tak na 34 – 35 tisíc automobilů.“
Kromě standardních kapacit komunikací jsou limitujícím místem křižovatky, zejména světelně řízené. „Jak vyplývá z modelu, všechny významné křižovatky mají překročenu kapacitu, takže by docházelo k dlouhodobému vytváření kolon. Dá se předpokládat, že kdyby se všichni, kteří jezdí obvykle, vydali na cesty, došlo by k něčemu, čemu se říká kolaps dopravy.“
Aby k tomu nedošlo, jsou podle Ladislava Pivce zapotřebí dvě věci:
„První je apel na řidiče, aby maximálně omezili zbytnou dopravu v ulicích města a snížit velmi radikálně příjezd vozidel do Prahy. A aby mohl fungovat přesun obyvatel, k tomu je třeba ten druhý krok – preference městské hromadné dopravy, o kterou se všichni snažíme a která, myslím, dobře funguje.“
Pokud jde o širší okolí Prahy, tam ÚDI ve spolupráci se Středočeským krajem vytipoval možné objízdné a příjezdové trasy, které lze využít ať už o víkendu pro návrat z dovolených nebo pro běžné situace v příštích pracovních dnech. „Doporučujeme všem, aby využili objíždění Prahy, protože jakákoli komunikace mimo město je v tomto okamžiku lepší než zátěž pražské komunikační sítě.“
30. srpna 2002
30. srpna 2002