03152004-rozhovor-MUDr. Pavel Bém, primátor hl. m. Prahy-Haló noviny-O bezpečnosti a ochraně obyvatel a návštěvníků Prahy

Haló noviny | 15.3.2004 | rubrika: Společnost, ekonomika, politika | strana: 7 | autor: Dáša ŽALUDOVA

Rozhovor Haló novin s primátorem hlavního města Prahy MUDr. Pavlem BÉMEM

Je vyřešena otázka jednoznačných kompetencí pro řešení krizových situací v Praze?

Stále není zřejmé, kdo v těchto případech  je hlavní rozhodující osobou, která »velí«. Pro jaké situace máte připraveny krizové scénáře? Na vaši otázku, kdo v Praze velí v případě vzniku krizových situací, nelze jednoznačně odpovědět. Měl by to být primátor hlavního města. Avšak zákony, kterými se v takových situacích stanovují kompetence, tedy zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, obsahují řadu ustanovení, která vnášejí prvky nejednoznačnosti do rozdělení kompetencí a odpovědnosti za plnění úkolů. Praha na tento problém již upozorňovala, ale dosud bezvýsledně.  Pokud jde o přípravu krizových scénářů pro jednotlivé situace je třeba říci, že tyto scénáře vycházející z analýzy možných rizik na území hlavního města Prahy a bude je obsahovat letos zpracovávaný Krizový plán hl. m. Prahy. Již nyní jsou k dispozici modelové situace pro některé případy. Mimo jiné pro požár většího rozsahu, pro nehody a havárie v silniční dopravě, pro nehody a neštěstí vzniklé v letecké, železniční a lodní dopravě, pro teroristické útoky, sabotáže a záškodnictví, pro biologickou havárii a úniky nebezpečných látek a další případy.

Jak vy sám hodnotíte práci Městské policie a Policie ČR jednotlivě a případně spolupráci všech složek záchranného bezpečnostního systému v Praze?

Jsem přesvědčen, že efektivita činnosti městské policie se zvyšuje. Podíváme-li se na statistiku, v loňském roce strážníci na území Prahy odhalili o 54 % přestupků více než v roce předchozím. Je také stále více občanů - loni vzrostl jejich počet o více než 20 % - kteří se obracejí na tísňovou linku městské policie 156 s různými oznámeními, problémy a podněty. Díky pozornosti těchto občanů se podařilo odhalit přes 37 tisíc přestupků. Nejde ale jen o čísla. Podle mne toto představuje i doklad větší důvěry Pražanů v městskou policii a v její činnost. Pokud jde o spolupráci městské a státní policie, jsou dobré výsledky především v řešení problematiky krádeží motorových vozidel a dopravy, v loňském roce zahájily spolupráci říční jednotky obou policejních sborů, což nepochybně přispělo k většímu pořádku a lepší bezpečnosti i na vodě. O funkčnosti a sehranosti složek záchranného bezpečnostního systému v případě havárií, požárů či jiných mimořádných událostí nepochybuji, jen si lze přát, aby takových případů bylo co nejméně.

Co  se za poslední období (například loňský rok) skutečně podařilo udělat pro bezpečnost Pražanů? Co hodnotíte pozitivně?

V loňském roce vstoupila v platnost novela zákona o obecní policii, která rozšířila působnost i pravomoci obecních a městských policií - především pravomoc k nařízení odtahu nesprávně zaparkovaných vozidel. Vím, že částečně je tato činnost strážníků vnímána jako nepopulární, avšak ve výsledku znamená prospěch pro ostatní účastníky silničního provozu - chodce nevyjímaje a koneckonců pro všechny obyvatele i návštěvníky metropole. Nikdo není nadšen, když musí kličkovat mezi auty zaparkovanými na chodníku. A pokud je ohrožen lidský život, k jehož záchraně přijíždějí hasiči či sanitka, mohou se špatně parkující automobily v dnešních přeplněných ulicích stát těžko překonatelnou překážkou. Chtěl bych také ocenit to, že v některých městských částech se podařilo přes práci strážníků okrskářů přiblížit městskou policii obyvatelům. Že si lidé zvykají obracet se na ně s problémy a upozorněními, mají v ně větší důvěru, čímž se nepochybně zvyšuje pocit bezpečí v místě jejich bydliště. Situace se také zlepšuje tam, kde byly instalovány bezpečnostní kamery - celkem jich je na území Prahy 214 a další přibudou, protože o jejich významu není pochyb, zejména ve smyslu prevence. A rozhodně bych pozitivně hodnotil projekty prevence kriminality městské policie, které jsou cíleně zaměřeny na nejvíce ohrožené skupiny obyvatel Prahy - na děti, seniory a zdravotně handicapované. Mají různé formy - od dopravní výchovy na hřištích přes přednášky s praktickými ukázkami až po videoprogramy - a jsou účastníky velmi dobře přijímány.

Kde jsou stále nedostatky, co se nedaří a co magistrát hodlá pro to udělat, aby se nedostatky odstranily?

Nechtěl bych mluvit přímo o nedostatcích, spíše jde o zlepšení, o posunutí kvality ať už v oblasti technického vybavení jednotlivých složek záchranného bezpečnostního systému či v zázemí pro jejich práci. V tom jsme limitováni finančními možnostmi. Ale je to i otázka zvyšování počtu strážníků v ulicích a také v metru, kde jich v současné době působí sedm desítek, i zvyšování nároků na jejich profesionalitu. A na druhé straně také zajištění maximální možné bezpečnosti záchranářů, kteří jsou, jak nedávné případy ukazují, stále častěji napadáni. To ale není jen úkol pro magistrát.

Má Praha, podle vašeho názoru, dostatek policistů i strážníků? Budou se jejich řady rozšiřovat?

Kolik policistů, případně záchranářů může město nasadit do akce při řešení nějaké rozsáhlé krizové situace? Pokud jde o strážníky, je jich v Praze v současné době více než 1400 a do konce roku by jich mělo být 1500. Sdělení o počtu policistů je v kompetenci Policie ČR. Podle mých informací je počet »mužů zákona« v poměru k počtu obyvatel Prahy srovnatelný s některými velkými západoevropskými městy. Jsem toho názoru, že v ulicích města by se mělo objevovat více uniformovaných strážníků a policistů, protože už jen samotná jejich přítomnost působí jako prevence proti kriminálnímu jednání a chování. Při rozsáhlé krizové situaci rozhoduje o nasazení sil jednotlivých bezpečnostních a záchranářských sborů a sil hlavního města Prahy krizový štáb v takovém počtu, který je dané situaci přiměřený. Pokud by policejní síly v Praze nepostačovaly, mohou být do Prahy převeleni i policisté z jiných krajů a k plnění úkolů policie mohou být povoláni i vojáci. Tak tomu bylo například během konání summitu NATO, při zasedání Mezinárodního měnového fondu či v době povodní.

Podle náměstka ředitele pražské policejní správy plukovníka Zdeňka Janíčka zákon neřeší prostituci, tedy řeší ji asi tak na úrovni volného pobíhání psů. Co hodlá magistrát udělat s tímto problémem v Praze? Bude prostitutkám vymezen prostor, kde se mohou pohybovat?

K prostituci se dosud uplatňuje aboliční přístup z doby 1. republiky, což znamená, že právním systémem v podstatě není regulována. Postihován je jen obchod se ženami a v souvislosti s prostitucí též kuplířství. Jsme přesvědčeni, že prostituce by měla být regulována zákonem a na jeho přípravě Praha pracuje. Svůj návrh také připravuje ministerstvo vnitra. Jsme si vědomi toho, že prostituci nelze zakázat, lze však stanovit určitá pravidla, jejichž dodržování a důsledná kontrola by byla účinným krokem ke zlepšení situace.

Města, nejen Praha, houfně povolují herny, celonoční bary a bazary, a tím dávají více možností a prostoru pro kriminální činnost. Jaký je váš názor? Budou se v Praze neomezeně povolovat podobná zařízení?

Je nutno odlišit herny, k jejichž provozování je skutečně třeba souhlasu městských částí, od barů a bazarů, které jsou živnostenskými provozovnami a při splnění podmínek stanovených živnostenským zákonem a stavebními předpisy si je může kdokoli zřídit, aniž by k tomu potřeboval souhlas úřadů. Praha v této souvislosti využila své zákonodárné iniciativy kraje a předložila do Parlamentu ČR návrh novely živnostenského zákona, který se týká zastaváren. Chceme, aby v zákoně byla výslovně stanovena povinnost podnikatele - zastavárníka ověřit totožnost osoby, která dává zboží do zástavy, pomocí věrohodného dokladu, nejlépe občanského průkazu. V případě cizince cestovního dokladu nebo průkazu o povolení k pobytu vystaveného cizinci správními orgány České republiky. Dosud zákon takovou povinnost neukládá a případný zloděj, který se chce zbavit kradeného zboží, má v zastavárně příležitost - snadnou, rychlou a bez většího rizika.

Velmi negativně vnímají lidé korupci u policistů a strážníků a samozřejmě také státních úředníků. Má magistrát účinný mechanismus k potírání korupce městských úředníků a radních?

Magistrát hlavního města Prahy má od dubna roku 2001 Etický kodex, který obsahuje zásady chování a jednání zaměstnanců, a ti se jím řídí. V úřadu od mého nástupu do funkce primátora proběhla také řada zásadních personálních a organizačních změn, mimo jiné byla zavedena nová metodika zadávání veřejných zakázek, což je oblast práce magistrátu, která byla nejvíce kritizována. A v neposlední řadě jsou to opatření navrhovaná protikorupční komisí, která jsou průběžně uplatňována.

Chystáte pro zvýšení dopravní bezpečnosti nějaké stavby či stavební úpravy?

Do této oblasti bych zahrnul všechny významné dopravní stavby, které pomáhají řešit dopravní situaci ve městě. Především metro - otevření další části trasy C z Holešovického nádraží do Ládví v červnu umožní posunout konečné stanice autobusů dál od širšího centra a sníží se tak dopravní zatíženost, a tím i rizika, v této části Prahy. Rozhodně budeme pokračovat ve výstavbě městského silničního okruhu, jehož nová část - tunely Mrázovka bude zprovozněna v srpnu, což bude mít zásadní vliv na dopravní režim na Smíchově. To jsou dvě priority, ovšem pro zvýšení dopravní bezpečnosti slouží celá řada rekonstrukčních prací, úprav, včetně odklonu těžké nákladní dopravy mimo širší centrum či upřednostňování městské hromadné dopravy před individuální formou vyhrazených pruhů a další opatření.