„Rodiče proti Praze 6 bohužel uspějí.“ Spádová turistika na ZŠ zřejmě jen tak nezmizí

Praha 6 se rozhodla zarazit tzv. spádovou turistiku zpřísněním podmínek pro přijímání dětí a její vedení říká, že je ochotné jít do sporu s magistrátem a případně dotáhnout stížnosti rodičů až před soud. Vidí to totiž jako rychlejší cestu, než čekat na změny zákonů, což naopak razí magistrát. „Mně se ten postup v podstatě líbí,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Podle něj však městská část v případě stížností rodičů zřejmě narazí, výklad ministerstva školství je totiž poměrně jasný.

Praha 6 se rozhodla nečekat a spádovou turistiku zarazit novým výkladem zákona, podle starosty Stárka jsou ochotní případně vzdorovat magistrátu a táhnout spory s rodiči i k soudu se státem. Jak se na jejich postup díváte?

Mají pravdu v tom, že se to musí řešit. Ale musíme k tomu změnit legislativu. Výklady ministerstva školství jsou takové, že pokud je dítě jednou spádové a bydliště někde má, musí ho vzít a nesmíme se ohlížet na to, jestli tam má bydliště jeden den nebo deset let. To je bohužel z hlediska výkladu zákona asi pravda. Nicméně pro ty městské části to znamená, že máte děti lidí, o kterých víte, že tam žijí, měli děti ve školce a poté se přijde v den zápisu 20 lidí přihlásit k trvalému bydlišti. Pokud kapacit není dost, musíte losovat a losujete ze všech. To mi nepřipadá v pořádku.

Ten postup, který zvolila Praha 6, se vám tedy nelíbí.

Mně se ten postup v podstatě líbí. Akorát se domnívám, že pokud se rodiče budou odvolávat, bohužel uspějí. Ministerstvo na to má totiž tento pohled, že se nemá k délce pobytu přihlížet.

„Když se má dítě dostat a zároveň mít přednost přede všemi, jde jít pouze cestou změny trvalého bydliště. Stačí jít de facto dvakrát na jakýkoliv městský úřad s rozšířenou působností. Stále častěji jsme se setkávali s tím, že rodiče vzali i těsně před zápisy fiktivně dítě zapsat do spádu školy, ať už využívali známé, nebo si zaplatili jednu z agentur, která jim dodala patřičné podklady,“ popisuje princip spádové turistiky v nedávném rozhovoru pro deník Echo24 starosta Prahy 6 Jakub Stárek spolu s kroky, které se městská část rozhodla proti spádové turistice učinit.

Není trochu pochopitelné, že Praha 6 nechce čekat na zdlouhavý proces změny legislativy a vidí tohle jako jediný způsob, jak s tím pohnout dřív? Ten problém existuje už nyní, je prakticky zavedený, figurují v něm i agentury, které to umí zařídit za peníze.

Asi to je jediný způsob. Pokud jim ale řeknou, že tato metodika není správná, nevím, jak se budou vyřizovat odvolání a kam ty děti potom dají. Myslím, že reálně je problém v tom, že zkrátka nejsou místa. Pokud by byla, nikdo neřeší, jestli je dítě z dané městské části či obce. Když kapacita není, chápu, že přistoupili k tomuto řešení. Nejsou sami, pod nimi jsou i Nebušice, kde se upozorňovalo na spádovou turistiku už dva, tři roky.

Otázka je pak i výklad zákona v tom, jak může dítě bydlet samo. Je rozdíl, když si trvalý pobyt přihlásí matka s dítětem či oba rodiče, ale v poslední době se stává, že přihlásí samotné dítě. A v případě, že je někdo zákonný zástupce, nemůže přece bydlet odděleně od dítěte. I výklad legislativy v tomto ohledu by se měl řešit.

O situaci ve školství jednáte se Středočeským krajem i ministrem školství Vladimírem Balašem (STAN), máte „v rukávu“ ještě jiné řešení, nebo vidíte cestu skutečně jen ve změně zákona?

My se snažíme hlavně domluvit navýšení kapacit. Chceme, aby podobně jako je třeba státní fond dopravní infrastruktury, existoval státní fond školské infrastruktury. Ten problém není jen v Praze a Středních Čechách, objevuje se to i v Brně a okolí, kapacity jsou opravdu plné. A zatímco stát běžně přispívá obcím a městským částem na dopravní infrastrukturu, na tu školskou je to víceméně nahodilé a dlouhodobě nic podobného nefunguje. Na problém chybějících kapacit v Praze se upozorňuje minimálně patnáct let, já na to upozorňoval od roku 2014, co jsem byl starostou v Kolovratech. Všichni si to přehazují jako horký brambor a z demografických studií víme, že jen v Praze chybí přes 20 škol.

Nejde jen o to, že se děti nedostávají, ale i pro ty, co se dostanou, je problém s odbornými učebnami, které už dnes v podstatě nejsou. Jednáme tedy nejen o kapacitách, ale i o nějaké standardizaci škol, aby se neřeklo, že z každé z odborných učeben uděláme kmenové a tím pádem trochu degradujeme vzdělávání. To může být teď přechodně, ale dlouhodobě nemůžeme učit na školách bez odborných učeben či družin.

V nějakém kratším horizontu se tedy musí rodiče smířit s tím, že spádová turistika žádné plošné řešení mít nebude.

Zkoumáme ještě možnosti nakoupení nějakých budov pro školy, což by bylo rychlejší, než výstavba. Totiž 90 % spádové turistiky nepramení z toho, že by si rodiče vybírali lepší školu. Je to proto, že doopravdy vůbec žádnou školu nemají. Ve Středních Čechách vypověděly velké obce i města spádovost některým menším obcím a ty, i když se snaží, žádnou spádovou školu neseženou. Je plno úplně všude. Vznik spádové turistiky je přesně o tom, že když někdo žije v Křenicích či Babicích, kde žádná spádová škola není, rodiče jdou a přihlásí dítě v lepším případě k někomu známému, v horším případě přes nějakou agenturu, které na potřebnou dobu trvalé bydliště zajistí.

Souvisí to tedy s tím, že se stavělo bydlení, ale na školy se zapomnělo?

Ono to nemá moc systémové řešení. Když se vezme třeba Jesenice, která zdvojnásobila počet obyvatel a pokud se nepletu, pořád nemá či léta neměla spádovou školu, i když vybere poplatek od developerů, na výstavbu školy to nestačí. Škola dnes stojí půl miliardy, ještě před několika lety to bylo třeba 250, 300 milionů. Většina městských částí i hodně obcí má školy vyprojektované, má platné stavební povolení, které léta prodlužuje, ale nikdy nesehnaly finance. A pokud nakonec finance seženou, ceny už jsou někde jinde. Třeba Říčany sehnaly část financí na novou školu, soutěžily a ta cena byla o nějakých 200 milionů vyšší, než předpokládaly.

Mluvil jste o tipování budov k nákupu, rýsuje se nějaká naděje na rychlejší navýšení kapacit?

Máme vytipované v Praze tři, čtyři budovy pro střední školy. Šlo by to využít i k posunům, nyní navýšit kapacity na středních školách, dočasně pak i kapacitu na těch základních. V současné střední škole působí třeba i základní škola či je vedle, o kapacity by se ideálně podělily. Na Praze 8 například domlouváme, že by se kapacita jedné ze základních škol, která není až tolik potřeba, změnila na střední školu, naopak jinde by kvůli přeplnění kapacity vznikla škola nová. S developery jednáme ještě o nějakých budovách, které mají oni a šly by použít. Reálně jednáme o pěti, šesti budovách. Ale neříkám, že to vše projde. Je to jednání jak o cenách, o sehnání financí i potřebných rekonstrukcích.

Narazili jsme na agentury, které zařizují přepisy trvalých adres kvůli spádové turistice. Řešili jste, zda s tím něco dělat, či zda je to zcela legální?

Právě opět záleží na výkladech, každý říká něco jiného a já nejsem právník. Pro mě je tam otázka, jak se může přepsat samotné nezletilé dítě do osmnácti let. Podle mě by mělo dítě vždy bydlet s nějakým zákonným zástupcem. Přece není možné, že ty agentury napíší do nějakého domu třeba 16 dětí a bydlí tam s nulou dospělých. To mi přijde i v rozporu se současnou legislativou. Kdyby dítě vždycky muselo mít s někým ze zákonných zástupců trvalý pobyt, minimálně by to ztížilo situaci, kdy dítě přepíší na dobu zápisu a v říjnu už je zase přepsané zpátky a bydlí s nimi.