Radní Lacko: Bankéřům a manažerům dotovat bydlení nechci

Rád by odstartoval výstavbu hybridního bydlení, která nabídne jak dostupné byty těm, kteří mají hloub do kapsy, tak i těm, kteří na tržní nájem pohodlně dosáhnou. Jak to bude fungovat, se ukáže na Černém Mostě, kde nechal radní Radek Lacko (ANO) překreslit původní městský projekt. Radní hovoří i o stěhování velínu pražské záchranky na Palmovku nebo dotacích do pražských nemocnic.

Jak daleko je magistrát s projektem dostupného bydlení na Černém mostě, kde původně počítal s výstavbou 250 menších bytů, zmiňoval jste, že necháte projekt předělat na větší byty…

Jsme už hodně daleko. Černý Most byl původně koncipovaný postaru na malometrážní byty. Analýza, kterou jsem nechal udělat, ale ukázala, že malometrážních bytů máme převis. Zároveň ale máme značnou poptávku po velkých bytech. Padlo tak rozhodnutí, že projekt na Černém Mostě architekti přepracují. Půjde tam o hybridní bydlení. Horní patra, kde budou velké byty, pronajmeme tržně, pak bude následovat největší segment dostupného bydlení pro preferované profese a část bytů pronajmeme handicapovaným. Tímto způsobem se to budeme snažit dělat všude, kde to půjde.

Aby pak ale bydlení stále zůstalo dostupné…

Je to o tom, že když někde prostředky investujete, jinde se vám vrátí. Tedy že vedle uspokojování potřeb Pražanů v oblasti dostupného bydlení sleduji i základní ekonomickou vyváženost.

Vrátím se k nájmu v horních patrech, Praha přeci po 15 letech konečně staví dostupné bydlení, tak proč chce byty pronajímat tržně?

Musíme se chovat s péčí řádného hospodáře. V domech bude bydlet mix Pražanů, v žádném případě nebudeme budovat ghetta. Ale naopak, tento projekt potvrdí, že Praha-Černý Most, jak jsem se už dříve vyjádřil, je dobrá adresa.

Tak z hasičů ghetto nevytvoříte…

Víte, ono záleží i na lokalitě - když budujeme bydlení u krásného parku, nebudeme ho nabízet za 60 korun za metr čtvereční, ale třeba za 90 korun nebo i více. Aktuálně se zpracovává mapa tržního nájemného v komparaci s výší nájemného, které uplatňujeme v rámci dostupného bydlení. Analýza by nám měla verifikovat naše interní data o výši nájemného, popřípadě vést k její diverzifikaci dle lokality.

A kdy by se mohlo začít na Černém mostě stavět?

Chtěl bych, abychom do země kopli v roce 2018. Strukturu bytů už máme v zásadě hotovou, projekt představíme v komisi Fondu rozvoje dostupného bydlení a ve výboru pro bydlení a zdravotnictví. Následovat bude schválení v radě a v zastupitelstvu. Celkem by mělo jít o přibližně 182 bytů, v převážné většině půjde o byty 3+kk o velikosti 70 – 80 metrů čtverečních a byty 2+kk o výměře 60 – 65 metrů čtverečních. Klíčové je, že jsme do projektu zapojili i architekty z Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR). Podílejí se na tom lidi, kteří připravují například revitalizaci sídliště Vybíralova. Jediná podmínka je, že nesmí ohrozit stavební povolení.

V předešlých patnácti letech se tady nic nestavělo, Praha se pouze zbavovala bytového fondu prodejem. Přitom se o Praze ví, že se nestaví až tolik bytů, kolik by se stavět mělo. V průměru by mělo v Praze přibýt kolem pět a půl tisíce bytů, aktuálně se staví něco přes čtyři tisíce, přičemž v nedávné historii byl propad ve výstavbě ještě mnohem vyšší. Proto jsem po nástupu do své funkce založil Fond rozvoje dostupného bydlení, v současnosti v něm jsou již tři miliardy korun. Nechal jsem také vysypat všechny šuplíky, kde co máme rozestavěné nebo v přípravě, a zjistil jsem, že minulé reprezentace nechaly všechny stavební povolení pro výstavbu bytů propadnout. Kromě jediného, které jsem zachránil, a to je Černý Most.

Budeme první, kteří po patnácti letech vezmeme lopatu do ruky a postavíme byty, které Praze chybí. Myslím si, že by Praha neměla na bytovou politiku rezignovat. Slíbil jsem, že sice doběhne v minulosti schválená a lidmi očekávaná privatizace, ale dál už se byty prodávat nebudou. I tak hlavnímu městu zůstane jen minimum bytů, tedy sedm tisíc jednotek, což není ani jedno procento bytového fondu. Praha, jak vidno, není žádný „market leader“, ale je v České republice jednoznačně premiantem, co se týká metodiky systému dostupného bydlení. Stejně tak malometrážní byty se nám velmi úspěšně daří pronajímat například seniorům, studentům nebo maminkám samoživitelkám.

Vnímáte to tedy jako kompromis…

Myslím, že je to fifty fifty. Vyjednávání vůbec nebyla jednoduchá a byly momenty, kdy už jsme si říkali, že jdeme k soudu. S ředitelkou nemocnice Andreou Vrbovskou jsme, když už bylo nejhůř, pojali jednání jako summit a vždy to někam posunuli. Součástí smlouvy je, že budeme každých pět let dělat aktualizaci ocenění. Prvních pět let bereme jako náběh na standardní rytmus. My se zase chystáme například dobudovat nový pavilon chirurgie.

Vrátí se Praha k plánu, že by došlo k převodu nemocnice ze státu na Prahu, popřípadě, že by Praha, protože je vlastníkem tří čtvrtin areálu, převzala nemocnici pod svou správu?

V tomhle volebním období jsem si stanovil, že nastavím férové vztahy. Teď už můžu říct, že se Praha chová s péčí řádného hospodáře, což dříve nebylo. Bulovka platila sedm milionů ročně za více než miliardový majetek. V dalším volebním období se může popřípadě přemýšlet o tom, jestli chce nemocnici stát, nebo Praha.

Nechci to ale vztahovat jen k Bulovce, obecně moje ambice je, aby Praha hrála větší roli v utváření zdravotnického systému a v tomto směru se emancipovala. Dal jsem si takové heslo, že bych rád z Popelky udělal princeznu. Praha je sice spoluzodpovědná za zdraví svých obyvatel, ale v rámci zdravotnictví má k tomu velmi omezené nástroje, a to i přesto, že na jejím území je řada nemocnic.

Jaký by byl rozdíl mezi tím Praha vlastní nemocnici a Praha nevlastní nemocnici…

Ve chvíli, kdy chcete něco řídit a ovlivňovat, musíte mít aktivum, to je klasická ekonomická poučka.

A jak by to poznali přímo Pražané?

Uměli bychom asi nabídnout lepší služby. O to se ale snažíme i teď přes dotace. Praha je jediný region, který nemá regionální nemocnici.

Aby to pak nebyla černá díra na peníze…

Tak i teď už jsou nemocnice, které hospodaří v černých číslech. V podstatě je to i Bulovka, která má ale samozřejmě nějaký vnitřní dluh na budovách. To samé Thomayerova nemocnice. Dává to smysl. Můj cíl také je, aby měla Praha do budoucna správní křeslo ve správní radě VZP.

Proč?

Praha má za úkol se starat o zdraví Pražanů, ale nemá na to dostatečné nástroje. Přijde mi to jako logický symbol.

V jaké fázi jsou jednání s Prahou 8 ohledně vykoupení rozestavěného sídla radnice, kde by město rádo vidělo zázemí pro záchrannou službu.

S panem starostou jsme si ujasnili, že to podporujeme a čím rychleji, tím lépe. Teď probíhají jednání mezi hlavním městem a Prahou 8 na úrovni majetkových odborů a jsem účastníkem pracovních skupin jako pozorovatel. Nechal jsem také zadat ověřovací studii na to, kde by ještě popřípadě budova záchranné služby mohla stát. Palmovka je ale naprostá priorita. Teď je to o právničině.

Víte už, kolik Praha 8 za budovu požaduje?

V současné době probíhá smírčí řízení v rámci majetkoprávního vypořádání mezi HMP a městskou částí. Z toho vyplynou i požadavky na finanční vyrovnání. Byl bych ale špatný manažer, kdybych neměl v rozpočtu alokovány prostředky v dostatečné výši.

A co komerční prostory, které jsou součástí objektu, už vám nevadí?

Našli jsme řešení, jak je oddělit. Komerční prostory by mohly Praze vydělávat. Trvám však na tom, aby ZZS tvořila v tomto komplexu dominantu.

Pokud budou jednání úspěšná, mohla by se pražská záchranná služba do budovy nastěhovat v roce 2018, je to reálné?

Stoprocentně. Navíc by vybudování administrativně-technické budovy ve variantě Palmovka bylo výhodnější, než když by Praha kupovala pozemek, řešila povolení a stavěla barák. Máme samozřejmě záložní varianty, jako je třeba Bulovka, kde by se dalo obnovit územní rozhodnutí, kdyby se jevilo, že se jednání ohledně Palmovky protahují nebo tam je nějaká komplikace, která by to posouvala za únosný časový horizont.

Radnice Prahy 8 musí prostřednictvím své firmy Centrum Palmovka (CP) zaplatit firmě Metrostav zhruba 19 milionů korun v souvislosti s výstavbou nové radnice, započítává je do ceny?

S ohledem na stále probíhající jednání jistě chápete, že do návrhu konečné dohody tuto věc nemohu komentovat.