Praha přijde o deset miliard. Zelené projekty ale nezastavím

Hlavní město, které má rozpočet jako střední ministerstvo, se letos potýká s velkými výpadky příjmů. A to nejen kvůli koronavirové pandemii, ale i kvůli snížení daně z příjmu. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) chce situaci řešit zejména úsporami, investice omezovat nechce. „Musíme teď zainvestovat do zelené obnovy a pak se nám to vrátí,“ říká o velkých projektech, které jeho koalice započala a jež by chtěl dotáhnout.

 

Za pár měsíců se konají sněmovní volby a průzkumy naznačují, že by se na vládě mohli podílet Piráti. Co by to znamenalo pro spolupráci s Prahou?

Já bych byl rád, kdyby nová vláda, ať bude jakákoliv, více naslouchala samosprávám a aby si na nich nedělala kampaň, jako to dělá současný kabinet. Rád bych, aby obce získaly více pravomocí k tomu, aby mohly řešit záležitosti na svém území. Přece jenom jsou kraje a obce k občanům mnohem blíž než státní úředníci. Mají přímou odpovědnost vyplývající z komunálních voleb. Také bych chtěl, aby se stát finančně podílel na velkých infrastrukturních stavbách, tak jak je to běžné v zahraničí. Městský okruh nebo metro D budou určitě využívané i mimopražskými obyvateli.

 

O finanční účasti státu jste jednali i se současnou vládou. Spadlo to ze stolu?

Vůbec ne. Nadále probíhají jednání o oblasti Letňan. Podařilo se nám premiérovi vysvětlit, že není možné tam stavět úřednické ghetto, jak si to původně představoval.

 

Asi by to pro něj bylo v současné době těžko obhajitelné.

My tam chceme hezký kus města, novou čtvrť, kde budou zohledněny požadavky městských částí. Požadujeme, aby stát za ty pozemky dal Praze 60 miliard na okruh a metro. Teď jsou tam nějaké poslední rozpory, měla by se uskutečnit osobní schůzka s premiérem a zástupci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, kde bychom si to měli vyjasnit. Pevně doufám, že jednání Prahy se státem dospějí ke zdárnému konci.

 

Je možné, že se dohodnete už letos?

I když se to podepíše teď, tak je tam nějaký jízdní řád, co se musí stát, aby Praha těch 60 miliard získala.

 

Co se musí stát?

Musejí proběhnout změny v územním plánu Letňan, což je nutné koordinovat s městskými částmi. To je proces, který není úplně jednoduchý. Jsou tam další věci, ale rád bych počkal na jednání s panem premiérem, kde bychom si vysvětlili požadavky, které stát má. Některé z nich nejsou v tuto chvíli pro Prahu splnitelné. Majetkových směn každopádně probíhá v současnosti víc. Už jsme směnili majetky v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, aby státní nemocnice byla na státních pozemcích, a nikoli na pozemcích města. Teď řešíme Bulovku, tam je situace komplikovanější.

 

Praha stejně jako stát zchudne. Už víte o kolik?

O sedm miliard přijdeme kvůli pandemii a o další 2,5 miliardy ročně přijdeme kvůli daňovému balíčku, který protlačila na přelomu roku ODS a ANO.

 

Při sestavování letošního rozpočtu se počítalo s tím, že si bude město možná muset půjčit pět miliard korun. Učiníte tak?

My jsme teď splatili pětimiliardový dluhopis, další velké splátky nás čekají. Kdyby bylo potřeba, tak jsme připraveni si letos půjčit. Snad se nám ale podaří hospodaření udržet i díky úsporným opatřením, a třeba nebude nezbytné si nyní brát další úvěr.

 

Ptám se mimo jiné proto, že pražské zastupitelstvo minulý týden schválilo klimatický plán, který v příštích deseti letech počítá s výdaji 230 miliard korun. Ufinancuje to Praha?

Díky investicím do zelené obnovy bude možné nejen zlepšit ovzduší ve městě, ale sníží se i provozní náklady. V dlouhodobém horizontu » by to skutečně mělo vést » k úsporám. Teď musíme zainvestovat a pak se nám to vrátí.

 

A teď budete investovat z čeho? Těch 230 miliard se přece jenom rovná třem ročním pražským rozpočtům.

Situace samozřejmě není jednoduchá. I když bude část financovaná z evropských peněz, tak tam bude nutné nějaké spolufinancování. Skutečnost, že ANO a ODS odhlasovaly daňový balíček a tím nás připravily o peníze, tu situaci nezlepšuje. Ta záležitost je nicméně pro Prahu nezbytná. Tady nejde jen o životní prostředí, ale pomocí investic chceme rozběhnout ekonomiku po covidu. Zelená obnova je opravdu next big thing, co se tady bude dít. Proto máme tento ambiciózní klimatický plán. Ten plán jde daleko za vaše volební období.

 

Věříte, že v něm budou vaši nástupci pokračovat?

Praha ty investice potřebuje, mají multiplikační efekt, často půjde o investice do staveb. Určitě bychom byli rádi, kdyby se na tom podílel i stát. Klimatickým plánem vlastně plníme priority vlády, tak by nám přišlo logické, kdybychom to nedělali sami. V Česku je problém, že finanční autonomie měst je velice nízká. Zatímco v zahraničí část daní vybírá přímo město, tak u nás se vám investice do rozvoje podnikání nikdy moc nevrátí. Vždy to budete dělat jen pro veřejné blaho, ekonomický smysl vám to v rozpočtu dělat nebude.

 

Budete tlačit u příští vlády na změnu rozpočtového určení daní, aby bylo výhodné podporovat podnikání?

Bylo by fajn, kdyby přímo v daném systému existovala nějaká motivační složka, která by obce přiměla snažit se, aby se v lokalitě vybralo více na daních. Města fungují jako motory národní ekonomiky, v Praze vznikne 25 procent HDP, ale z daní dostáváme jenom sedm procent. Samozřejmě peníze, co se vyberou tady, pomáhají rozvoji regionů, na tom není nic špatně. Do základního nastavení rozpočtového určení daní není v současné chvíli nutné sahat, ale nějaká motivační složka by tam mohla být.

 

Jediné daně, které obcím stoprocentně zůstávají, jsou daně z nemovitosti.

Ty ale nezůstávají nám, ty jdou přímo do městských částí. Pokud městská část řekne, že chce výši daně z nemovitosti upravit, tak magistrát jí vyjde vstříc.

 

Městské části jsou pořád součástí Prahy. Podporujete jako primátor návrh Pirátů, a zejména STAN, aby se zvýšila daň z komerčních nemovitostí?

Řekl bych, že by to chtělo ohledně daně z nemovitosti nějakou reformu. Představoval bych si jisté odečitatelné položky. Ale je to věc, která se magistrátu netýká, my ty peníze nedostaneme, jdou rovnou městským částem.

 

Tak jinak, týká se vás to jako piráta?

Já doufám, že do toho budou mluvit hlavně lidé, kteří tomu rozumějí. Věřím, že případné změny budou dělány na základě reálných analýz. Máme tady daně z nemovitosti podstatně nižší než v okolních zemích, což je něco, co se dočtete i v analýzách OECD. Pokud říkáme, že patříme na Západ, pak bychom měli přemýšlet nad tím, jak na tom Západě vlastně fungují daně.

 

Řekl jste, že faktické snížení daně z příjmu v daňovém balíčku bude stát Prahu ročně 2,5 miliardy korun. Byl byste pro to, aby se daň zase zvedla?

Já jsem spíše podporoval návrhy Pirátů, aby se snižování zdanění práce odehrávalo na těch odečitatelných položkách. Pokud to mělo za cíl nastartování spotřeby, tak má smysl pomáhat těm, kteří mají příjmy nižší. A to se dělá tak, že hýbete s odečitatelnými položkami, jako je sleva na poplatníka. Snížením sazby pomůžete nejvíc těm, kteří žádnou pomoc nepotřebují. Ale podívejte se, bavíme se o věcech, do kterých Praha nikdy zasahovat nebude.

 

Praha ale z této daně má příjem, jak jste sám uvedl.

Praha stejně jako ostatní municipality bude nyní více závislá na dani z přidané hodnoty. Jinak je třeba si uvědomit, že v České republice je relativně vysoké zdanění práce, na což Piráti dlouhodobě upozorňovali. Takže snížení je správně, akorát záleží na tom, jakým způsobem se to udělá. A také kdy se to udělá.

 

Jsou investice, které jste museli omezit?

Je dost složité omezovat investice a my to ani dělat nechceme. Je obtížné konzervovat nějaké probíhající rekonstrukce. Pokračujeme například v rekonstrukci Václavského náměstí, bude se stavět lávka Holešovice–Karlín, Dvorecký most, tři tramvajové tratě a další věci se chystají. To jsou investice, které plánujeme a od kterých nechceme ustupovat. Je potřeba také rozšiřovat kapacity MHD.

 

Na druhou stranu je ale financování MHD poměrně velkou zátěží města. Pokračují debaty o dalším zdražení jízdného?

Zvýšili jsme teď cenu jednotlivých jízdenek. Paralelně jsme snížili ceny pro lidi v hmotné nouzi. Tarify jsme zjednodušili a vyhodili věci, které nebyly tolik využívané. Naopak jsme přidali jednu moderní novinku, tzv. denní capping. Když si budete kupovat jednotlivé jízdenky v mobilní aplikaci PID Lítačka, tak nepřeplatíte cenu denní jízdenky. Doufám, že do budoucna by se capping mohl vztahovat i na měsíční či roční permanentky.

 

Magistrát dotuje hromadnou dopravu zhruba dvaceti miliardami ročně, což není moc udržitelné. Hledáte další zdroje?

Co se týče úspor, tak tady ještě potenciál je. Snažíme se na to jít větší transparentností dopravního podniku. Bude nutné hledat úspory v provozních oblastech. Byla tady třeba kauza předraženého tepla pro dopravní podnik, což je záležitost, která se nyní přesoutěžuje. Tady jde uspořit. Bohužel je tam celá řada vendor locků (závislostí na konkrétních dodavatelích – pozn. red.), které prodražují běžné výdaje. Na to se také chceme soustředit.

 

V klimatickém plánu se zavazujete, že nakoupíte v příštích deseti letech 900 elektrobusů za 15 miliard korun. To je poměrně vysoký výdaj.

Díky tomu, že se sníží využívání fosilních paliv, by mělo dojít k určitému zlepšení energetické soběstačnosti města a také k omezení financování nedemokratických režimů. Má to více výhod než jenom to, že jdete s dobou. Na elektriku se jezdí levněji a výsledkem je i čistší vzduch.

 

Bude se stavět nová budova magistrátu, až skončí nájem ve Škodově paláci?

Nechceme sestěhovávat úředníky. Pandemie ukázala, že spoustu věcí lze udělat digitálně, například online jednání rady hlavního města. Dokud třeba náš náměstek nepřišel na jednání s covidem a neskončili jsme všichni v karanténě, tak to nebylo možné prosadit. Nová budova nebude potřeba, jsme schopni se vejít do těch stávajících.