Omezení aut v centru Prahy: Nejsme Paříž, ale je to důležitý symbol

S náměstkem primátora Adamem Scheinherrem o malém kroku, po kterém časem může následovat větší.

Z ulic kolem Vltavy v historickém centru Prahy má do konce roku zmizet tranzitní automobilová doprava. Magistrát po letech dohadování jednomyslně odhlasoval, že na obě nábřeží kolem Karlova mostu budou moci vjet jen řidiči, kteří mají v dané lokalitě svůj cíl. Aut má tak ubýt o třetinu a ulice se poté mají přebudovat ve prospěch chodců, cyklistů a tramvají. Podle náměstka primátora pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě) se možná centrum dočká i větších omezení aut, ale zatím to prý politicky není možné: „Beru to tak, že u nás jsme vždy oproti západním metropolím deset dvacet let pozadu.“

 

I to málo, co prošlo, tedy berete z hlediska vašeho pohledu na rozvoj Prahy jako symbolickou věc? Tak to aspoň magistrát nyní staví…

Ano, myslím, že je to obrovsky důležitá věc. A také symbolická. Město na ni desítky let čekalo. Jsem moc rád, že se shoda konečně našla a že můžeme postoupit k realizaci. K ní sice ještě povede trnitá cesta, ale věřím, že už to dotáhneme. Oproti tomu, co se dnes děje v metropolích jako New York, Paříž nebo Vídeň, je to prd. Ale i tak to stálo ohromné úsilí a spoustu politických diskusí – a jsem rád, že se docílilo nějaké shody.

 

V čem je ona symbolika chystaných změn?

V tom, že i na prostranstvích, která využívají hlavně pěší, tedy ta nejkřehčí skupina účastníků provozu, mají zatím pořád prim auta. To se nyní změní. Já neříkám, že auta jsou špatně, ale mají prim na magistrále i v tunelovém komplexu Blanka - nemusí ho mít v každé ulici v historickém centru. Ani na historickém nábřeží. Zbytný tranzit nemusí jezdit po základech Juditina mostu.

 

Na čem změny tak dlouho vázly, když třeba oproti Paříži je to „drobnost“?

Máme v Praze v tomto směru obrovsky silnou opozici. Jak ODS, tak hnutí ANO se stavějí za to, že auta nemáme regulovat a omezovat tím něčí svobodu. Já na to říkám, že pokud pustíme automobily úplně všude, tak tím regulujeme provoz pěších, cyklistů a cestujících v MHD. Obzvlášť v centru na nábřeží, kde tyto křehčí skupiny tvoří 80 procent účastníků provozu. Pokud někde kontext území hraje pro to, aby prioritu měli pěší, cyklisté a cestující v MHD, tak ji tam chci zdůraznit. Kvůli jejich bezpečnosti i kvůli kvalitě využití těchto veřejných prostranství. Pak jsou jiné komunikace, které v kontextu fungují jako dopravní tepny, proto jsem třeba zahájil projekční práce na dostavbě městského okruhu a vidím v tom prioritu. A jsem kritizován z obou stran. Zelení si myslí, že toho dělám příliš pro auta, ODS si myslí, že toho dělám málo. Já se považuju za rozumný kompromis. Nemám upjatou teorii – uplatňuju to, co hraje pro daný kontext.

 

Proč vás opozice tolik vzrušuje, když máte na magistrátu jako koalice převahu tři ku dvěma?

Protože máme jednoho koaličního partnera, který říká, že opozice má v tomto pravdu - a můžu to říct veřejně, protože on se za to veřejně stavěl a tyto změny nepodporoval, jde o předsedu zastupitelského klubu Spojených sil pro Prahu Jiřího Pospíšila. Proto bylo obrovsky složité dosáhnout konsensu, kdy jsme nakonec mohli hlasovat 11:0 pro.

 

Změnil předseda Pospíšil názor?

On ne, ale přesvědčili jsme jeho radní.

 

Co se přesně bude na nábřežích dít? Jsou dvě etapy a s první se má hnout už do podzimu. O co tedy půjde v první řadě?

V první etapě chystáme kromě omezení tranzitní automobilové dopravy tři věci. Zaprvé zdvojení zastávek Karlovy lázně a Národní divadlo, aby byly v obou směrech. Zadruhé, místo dnešní zastávky Národní divadlo v severním směru na Smetanově nábřeží vznikne stromořadí o dvaceti stromech. A zatřetí rozšířené chodníkové plochy tak, aby mezi Národním divadlem a Karlovými lázněmi, kde je nejhezčí výhled, jaký v Praze máme, vzniklo nové městské korzo. To je první etapa.

 

Jak bude omezení aut přesně fungovat?

Na Křižovnickém a Malostranském náměstí – tedy zjednodušeně řečeno na obou pobřežních komunikacích v úrovni Karlova mostu – bude kamerový telematický systém, který zamezí vjezdu tranzitní dopravy. S výjimkou motocyklistů, taxíků a integrovaného záchranného systému.

 

Průjezd mají mít povolen nejen rezidenti dotčené oblasti, ale všichni obyvatelé celé Prahy 1 a Prahy 2 na staroměstském břehu a Prahy 1 a Prahy 5 na malostranském břehu?

Ano. Když jsme hledali, kdo je místně příslušný, tak u Mánesa a na Újezdě se lámou hranice městských částí. Proto jejich obyvatelům chceme dát možnost, ať mohou projet skrz. Obyvatelé ostatních čtvrtí budou moci také do oblasti zajet, pokud si tam zaplatí parkování. Pak klidně budou moci projet a vyjet opačným směrem. Důležité je, že ti, kteří tam nemusí jezdit, tam už nepojedou – nebudou-li mít zaplacené parkování, dostanou přes telematický systém automaticky pokutu. Uznávám, že je hezké projet se autem kolem Národního divadla s výhledem na Pražský hrad, ale nepřijde mi to normální – a kolikrát to ani není rychlejší.

 

Při veřejné prezentaci jste uvedli, že má dojít ke snížení automobilového provozu o třetinu. Není to málo?

Doprava se nechová jako fyzikální veličina, kterou lze předem přesně spočítat. Odhady jsou složité. Já odhaduju něco okolo třetiny, protože budou tlaky oběma směry. Pro rezidenty Prahy 1, 2 a 5 se může stát průjezd atraktivní – nebude tam tolik aut, nebude to ucpané, pro ně bude průjezd po nábřeží možná i plynulejší. Výhodou telematického systému do budoucna je, že omezení není fixně dané žádnou trvalou stavební úpravou, ale je to něco, co jde softwarově upravovat. Pokud tam bude jezdit příliš málo nebo hodně aut, můžeme omezení upravit.

 

Dříve se mluvilo o tom, že auta z nábřeží zmizí, nakonec se dozvídáme, že dvě třetiny tam zůstanou. Jestli tedy celá akce nakonec není – řečeno vašimi slovy - ještě větší prd, než se zdálo.. .

Kolem Klementina, po základech Juditina mostu, jezdí teď 21 tisíc aut denně. Pokud ubereme třetinu, dosáhneme snížení o zhruba sedm tisíc, což pro tu oblast bude obrovsky znatelný přínos. I pro tramvaje – nehodových situací, které se tam pravidelně stávají, výrazně ubyde. Zácpy budou méně časté, tramvaje přestanou nabírat zpoždění, bude to znát.

 

První etapa – tedy omezení aut, nové tramvajové zastávky a nové stromořadí – bude dokdy?

Na podzim začneme stavět, výstavba bude trvat asi osm týdnů. Snad do konce roku, se stromořadím do jara.

 

Co bude obnášet druhá etapa?

To nejdůležitější, co dnes na Smetanově nábřeží je, je promenáda od Karlových lázní po most Legií. Teď je tam stísněný prostor a ošklivé lavičky, které vyměníme, a zrušíme dnešní jízdní pruh pro auta. Rozšíří se místo něj chodník a auta budou jezdit oběma směry po tramvajových kolejích. To chceme realizovat, až se odzkouší první etapa a dozvíme se, kolik aut po nábřeží jezdí.

 

Na vizualizacích je vidět zlepšení i pro cyklisty. Nicméně i váš architekt při prezentaci zmiňoval, že jde z hlediska cyklodopravy pořád o kompromisní řešení a že třeba kritickou pasáž kolem Klementina a Karlových lázní by „v Kodani asi řešili jinak“. Proč to jde v Kodani jinak a v Praze ne?

Tuto zúženou pasáž jinak nevyřešíme, tam se separátní cyklistický pruh nevejde. Jinde ano. Je to obrovsky komplikované území, hodně do něj mluví památkáři a je potřeba si uvědomit, jaké máme fyzikální možnosti. Cyklisty nelze skrz Karlovy lázně pustit jinak než po tramvajovém pásu, stejně jako auta. Ten pás jsme už předloni vylepšili tím, že jsme do něj nedali velké dlažební kostky a stálo mě to při jednání s památkáři i dopravním podnikem obrovské úsilí. Už to je pro mě velký krok dopředu, když tam jedu na kole. Od Karlových lázní dál na jih byl zvažován obousměrný cyklistický pás místo dnešního jízdního pruhu pro auta, nebo jen cyklopruhy, anebo jednosměrné pásy. Kodaňské řešení je široký pás obousměrně, ale tady - a byly o tom velké diskuse - je nejcennější přece jen pěší promenáda, korzo a výhled na Hrad. Cyklisté tedy dostanou jednosměrný vyvýšený pruh každým směrem.

 

Cyklisté tedy na staroměstském břehu – kromě zúžení u Karlova mostu – budou mít na celém území svůj pruh, o který se nebudou dělit s auty?

Ano, v první etapě na některých místech, v druhé etapě úplně všude, kromě onoho zúžení u Karlova mostu.

 

Jak dlouho potrvá druhá etapa?

Záleží, jak dopadne první - a jestli na ni budou pozitivní reakce. V druhé etapě půjde o ještě větší omezení aut, takže může jít o další boj, ale určitě je to cesta, kterou musíme jít. A já věřím že to nebude tak složité. Takže třeba dva roky.

 

Sám jezdíte na kole, vaše hnutí je průkopníkem cyklodopravy. Zmiňoval jste Paříž, kde nekompromisně zavřeli pro auta celá dlouhá čtyřproudová nábřeží a mnoho dalších ulic v centru. Když mluvíme o symbolice, proč to nejde v Praze ani na těchto pár set metrech, které by k tomu byly nejvhodnější?

Beru to tak, že u nás jsme vždy oproti západním metropolím deset dvacet let pozadu. Bohužel je to asi dáno historickým kontextem. Doba socialismu nás odsunula, boom automobilismu byl tady až v 90. letech, o dekádu později než na Západě.

 

Projekt má nově podporu i od městské části Praha 1, která se do něj snaží včlenit svůj menší projekt s takzvaným čapadlem – tunelem pro pěší, aby šlo projít pod vozovkou u Karlových lázní ze Starého města rovnou k řece. Mají od vás podporu i pro tento projekt včetně kácení na Anenském náměstí, které vzbudilo u veřejnosti rozruch?

My jsme o tomhle projektu nevěděli, Praha 1 nám ho odprezentovala až předminulý týden, kdy se kvůli němu dostala do nesnází. Já za sebe podporuju revitalizaci tohoto území, ale přihlásit se k takovému kácení v centru města lze těžko. Takové momenty záleží na tom, kolik úsilí jim chcete věnovat. Když jsme zachraňovali Libeňský most, také jsme museli jít proti některým názorům nebo uplatnit technologie, které nejsou tak obvyklé. Uvidíme, jak si Praha 1 s tímto projektem poradí a jak tlak veřejnosti proti kácení ustojí.