Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře

Věra ŠTECHROVÁ, moderátor:

Nejméně 650 dětí ukrajinských uprchlíků v Praze nechodí do školy. Ne že by nechtěly, ale prostě pro ně už není na základních školách místo. Třeba škola u vršovického nádraží přijala už 120 ukrajinských žáků a podle ředitelky Jany Frojdové museli dalších pět zájemců odmítnout.

Jana FROJDOVÁ, ředitelka ZŠ U Vršovického nádraží:

Bohužel je nám to líto, protože fakt už to jinak nešlo no. Navýšili jsme kapacitu ze 400 na 460 a víc už ani z hygienického hlediska opravdu nemůžeme. A dokonce jsme měli takovou dohodu, protože na Praze 10 je 13 základních škol, tak jsme měli s řediteli dohodu, že prostě někomu se uvolnilo místo, tak hned dal vědět, mám v sedmičce místo, mám ve trojce místo, takže jsme věděli, kam eventuálně můžeme toho žáka poslat. Ale stávaly se i prostě situace, kdy prostě nebylo místo nikde.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátor:

Řekla Radiožurnálu ředitelka ZŠ U Vršovického nádraží Jana Frojdová. A podobné je to i ve Středočeském kraji, jak zjistila nezisková organizace META. Ta zároveň dodává, že Česko si vede v porovnání s ostatními zeměmi V4 v integraci Ukrajinců do škol velmi dobře. V českých základních školách se vzdělává už 40 000 Ukrajinců. O situaci v Praze teď budu mluvit s radním pro školství Antonínem Klecandou z hnutí STAN. Dobrý den.

Antonín KLECANDA, pražský radní pro školství, hnutí STAN:

Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátor:

Jaký přehled má pražský magistrát o tom, kolik dětských uprchlíků je v Praze a kolik z nich má problém sehnat místo ve škole?

Antonín KLECANDA, pražský radní pro školství, hnutí STAN:

Já si myslím, že poměrně detailní. Víme, že například v devátých třídách je 850 dětí, které se budou hlásit na střední školy, a víme, že je zhruba 210 dětí, které jsou nyní v podstatě neumístěné na těch základních školách.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátor:

Těch ukrajinských dětí je podle neziskové organizace META přes 600. Vy říkáte 200. Nicméně co mají jejich rodiče v takové situaci dělat? Kam se mohou obrátit?

Antonín KLECANDA, pražský radní pro školství, hnutí STAN:

Určitě když se obrátí na ty základní školy, tak oni v případě, že nemají místo, tak jim doporučí jinou ZŠ, kde ty místa jsou. Ono těch 210 dětí, které my evidujeme, tak to jsou ty, co prošly tím (nesrozumitelné), jsou tady zaregistrovány, mají ten status, že mohou do té školy nastoupit. Ale dost často jsou to právě i děti například těch devátých tříd už, které nechtějí tady studovat a chtějí na té Ukrajině dál studovat dálkově, což dělají, jelikož tam je jiný vzdělávací systém a ty děti budou mít dřív maturitu, než kdyby tady nastoupily do devítky a následně na SŠ.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátor:

No, vy říkáte, že se mají obrátit na tu základní školu a tak že jim najde místo jinde. Ale my jsme před malou chvílí slyšeli jednu paní ředitelku, která říkala, že už toto v Praze 10 například, že už ani tohle nefunguje.

Antonín KLECANDA, pražský radní pro školství, hnutí STAN:

Máme městské části, kde těch dětí je doopravdy hodně. Ale i na té Praze 10 jsou školy, které ty děti přijímají. Takže paní ředitelka většinou, když se obrátí na svého zřizovatele, tak ten jí řekne, že například deváté třídy mají volno tam nebo na té škole. A samozřejmě, aby ta integrace fungovala, tak nechceme, aby byla většina těch dětí na té základní škole z Ukrajiny, protože ono v tom to úplně nefunguje. Ideální jsou, když jsou právě ty skupiny těch dětí ze začátku z Ukrajiny, které, kde se ty děti učí česky. Bohužel ty skupiny postupně začaly mizet, jelikož ministerstvo nastavilo poměrně přísná kritéria a vysoké počty na tyto adaptační skupiny. Ale doopravdy, kdyby adaptační skupiny fungovaly dále, tak ten první půlrok, rok až dva, kdy by ty děti se nejprve učily česky, tak je to úplně o něčem jiném, než když jdou rovnou do toho vzdělávacího procesu a nerozumní tomu jazyku.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátor:

Teď jsme se dostali k tzv. adaptačním skupinám. Já jen vysvětlím, co to je. To jsou skupiny, které mají děti připravit na pobyt ve škole a na pobyt v cizím prostředí. Na 90 dnů je mohou ukrajinské děti využívat, pokud samozřejmě oni a jejich rodiče chtějí. Ministerstvo školství na to vyčlenilo finance, tak jak je to teď tedy v Praze? Vy jste řekl, že jich je nedostatek?

Antonín KLECANDA, pražský radní pro školství, hnutí STAN:

No ty skupiny v podstatě mizí a jejich počet klesá.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátor:

A mizí proč?

Antonín KLECANDA, pražský radní pro školství, hnutí STAN:

Protože mohou tam být ty děti, které jsou tady jenom těch 90 dnů. Takže po těch 90 dnech oni už se musí začlenit do běžného kolektivu. A tím pádem vlastně když ta škola nemá dostatečný počet dětí, které nařizuje to ministerstvo tam mít, tak už tu skupinu dál více mít nemůže, protože jim to nikdo nezaplatí.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátor:

Jaký je ten dostatečný počet dětí na tu jednu adaptační skupinu?

Antonín KLECANDA, pražský radní pro školství, hnutí STAN:

Jestli se nepletu tak v současnosti je tam 15 dětí, že by tam mělo být a opakuji, není to, že by to mohly být jakékoli děti, jsou to ty, co jsou tady pouze do těch 90 dnů.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátor:

A není to právě tím, že oni tedy byly 90 dnů v těch adaptačních skupinách a teď by potřebovaly přejít právě na tu základní školu a tam už to místo není?

Antonín KLECANDA, pražský radní pro školství, hnutí STAN:

Může se to stát. Ale například já ještě dělám jinak s tarostu v Kolovratech, a když se nám stane, že se nám například hlásí do třídy, kde není, tak zavolám do Uhříněvsi a to dítě vždycky umístíme. Ještě se mi nestalo, že by nějaké dítě se hlásilo na školu, kterou zřizuji a v případě, že u nás není místo, tak bychom mu nenašli místo na jiné škole.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátor:

V mateřských školách je v tuto chvíli na 7000 ukrajinských dětí. Další jsou i doma. Ve třídách v Praze je běžně 30 žáků, což také není ideální, takže je jasné, že do budoucna bude potřeba víc míst i na základních školách v Praze. Tak jakým způsobem se Praha chystá rozšířit dál kapacitu základních škol?

Antonín KLECANDA, pražský radní pro školství, hnutí STAN:

To je velmi dobrá otázka, protože pro tu Prahu je nutné vystavět zhruba 20 nových základních škol.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátor:

V jakém období?

Antonín KLECANDA, pražský radní pro školství, hnutí STAN:

V jakém období? Co nejrychleji. A my máme v podstatě územní rozhodnutí, mnohde máme i stavební povolení a pouze čekáme, kdy stát vypíše nějaké dotace, aby ta Praha to měla z čeho stavět, protože ona určitě část těch škol může postavit ze svého rozpočtu. Ale když si řekněme, že nová škola stojí půl miliardy, tak doopravdy není možné, aby Praha jen ze svého rozpočtu postavila těch 20 až 30 základních škol, které jsou zde potřeba na to, aby v těch třídách byl přiměřený počet dětí, což já říkám, že je nějakých 20, 24 a rozhodně ne 32, což se někdy stává.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátor:

Ministerstvo školství vyčlenilo na výstavbu a rozšiřování základních škol šest miliard korun mezi lety 2021 až 28. To tedy podle vás není dostatečné?

Antonín KLECANDA, pražský radní pro školství, hnutí STAN:

Z toho byla Praha vyčleněna.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátor:

Z toho byla Praha vyčleněna?

Antonín KLECANDA, pražský radní pro školství, hnutí STAN:

To je pro všechny žadatele mimo Prahu.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátor:

Proč to tak je?

Antonín KLECANDA, pražský radní pro školství, hnutí STAN:

To se ptejte na ministerstvu. Oni říkají, že proto, že je Praha bohatá, a já si myslím, že to, že je Praha bohatá, není důvod toho, že nás ministerstvo vyčleňuje z různých těchto programů, protože ta Praha je nejvíc právě zatížena těmi dětmi z Ukrajiny a velmi se to snaží řešit, ale doopravdy bez pomoci ministerstva financí z ministerstva to nevyřeší.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátor:

Říká radní pro školství hlavního města Prahy Antonín Klecanda z hnutí STAN. Děkuji. Na slyšenou.

Antonín KLECANDA, pražský radní pro školství, hnutí STAN:

Na slyšenou.