Děti z pražských dětských domovů na dlažbě neskončí!

Včera na mě na internetu vyskočil pesimistický článek o tom, jak děti z dětských domovů napříč ČR nemají většinou šanci zapojit se po odchodu z ústavu do běžného života, především najít si bydlení, práci. Jaká je situace v Praze?

Zaklapnou dveře dětského domova. Co teď? Začíná to u hledání bydlení a práce, pokračuje potřebou uživit svoje vlastní rodiny, a co hlavně - nespadnout přitom do dluhové pasti. Potomci bývalých klientů dětských domovů nezřídka končívají také v ústavní péči. Začarovaný kruh, za který je prý zodpovědný systém. V Praze je však situace poněkud příznivější!

Hlavní město Praha zřizuje dva dětské domovy – v Klánovicích a v Dolních Počernicích. Velmi se osvědčila naše Koncepce péče o ohrožené děti na území hlavního města. Díky ní se podařilo realizovat modernizaci náhradní rodinné výchovy, která koresponduje s běžným rodinným životem dětí a zároveň zletilým klientům napomáhá zařadit se do samostatného života. Hlavní město Praha financuje vybavení bytů, běžnou údržbu a provoz.

V souladu s Koncepcí bylo mj. zajištěno 5 velkých bytů (4+1, 5+1) v běžné občanské zástavbě pro další rodinné skupiny, jež tvoří detašovaná pracoviště dětských domovů. Rodinná skupina je základní jednotkou života v domově, zahrnuje vždy 6-8 dětí a vychovatele.

Magistrát dále vyčlenil 9 cvičných/startovacích malometrážních bytů v běžné občanské zástavbě pro dospělé klienty dětských domovů, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání, případně již pracují a získávají první zkušenosti se samostatným životem mimo ústavní výchovu.

Dětské domovy mají dále k dispozici 19 malých bytů (garsonek), které mohou používat jako cvičné nebo startovací podle potřeby. Část těchto bytů funguje přímo v areálech obou dětských domovů. Využívají je zletilí klienti, kteří studují a připravují se na své budoucí povolání. Byty mimo areály domovů mohou ředitelé v souladu s vnitřními směrnicemi organizace a dle aktuální potřeby a možnosti přidělit na základě uzavření smlouvy také bývalým klientům dětského domova, kteří pracují, ale nemají možnost jiného bydlení - a to na dobu nezbytnou (v praxi to bývá nejčastěji 1-2 roky). Podpora se týká těch, kteří nemají adekvátní zázemí v rámci biologické rodiny. Smluvně je ošetřen i nájemní vztah mezi dětskými domovy a studujícími dětmi.

Počet bytů užívaných pro potřeby našich dětských domovů odráží aktuální poptávku. Situaci průběžně mapujeme, jednám s řediteli dětských domovů i se zástupci nadačních fondů zaměřených na pomoc ohroženým dětem. Mohu prozradit, že aktuálně zvažujeme navýšení kvóty těchto bytů, město by mohlo nabídnout malometrážní jednotky pro jednotlivce, kde by měl klient kýžené soukromí. Děti v dětských domovech neměly na růžích ustláno, je na místě jim podat pomocnou ruku a narovnat startovní čáru vstříc dospělosti.

Autor: Radek Lacko