Boj proti korupci si žádá zásadní systémové změny

Večerník Praha - 24.10.2000
Korupce = tajnůstkářství - odpovědnost. Tedy čím je proces rozhodování o věcech veřejných uzavřenější a čím menší je odpovědnost těch, kteří rozhodují, tím je vyšší podíl korupce. K této rovnici došel odborník na potírání korupce Howard Lindsay Parris, který včera vedl seminář na toto téma v Městské knihovně. Seminář pořádalo sdružení Oživení a svou podporou a vystoupením mu požehnal i primátor Jan Kasl. Parris napřed popsal závěry svých studií o korupci v hlavním městě Bolívie La Paz a v Honkongu. Došel k závěru, že korupci lze omezit systémovými opatřeními. Účastníci semináře se poté rozdělili do dvou skupin a na základě Parrisových informací sami hledali způsob boje proti korupci z pozice starosty La Pazu. Srovnání s Prahou provedl na dotaz VP účastník semináře, bývalý ministr životního prostředí a pražský zastupitel z opoziční KDU-ČSL Martin Bursík: "Pražský magistrát je megainstitucí, přesto žádný větší případ korupce není znám. Přitom těžko uvěřit tomu,že by korupce seděla někde v Dolní Lhotě a Praze se vyhnula."Podle něj je důležité konečně odhalit a exemplárně potrestat nějakou "velkou rybu" a zavést systémové změny:"Špatná je už organizace úřadu. Když úředník jedná s občanem, klientem nebo investorem v kanceláři mezi čtyřma očima, tak je pokušení daleko větší, než když s nimi jedná v místnosti, kde sedí dalších osm úředníků."Bursíkovi se líbí i systém uplatňovaný třeba v Kanadě a prosazovaný Evropskou unií, kdy občan nepřijde do styku s úředníky vůbec. Tedy pouze podá žádost a neabsolvuje poté kolečko po několika kancelářích, ale úředníci komunikují mezi sebou. Podle něj je také důležité, jestli nadřízení považují téma korupce za důležité a preventivně na ně úředníky upozorňují, včetně varování, že mohou přijít o kariéru. "Je jasné, že korupci nelze vymýtit úplně, ale je důležité změnit atmosféru, že korupce se jako něco přirozeného tiše toleruje,"dodává Bursík. Reprezentativní průzkum v ČR na toto téma provedla agentura GFK. Výsledky poukazují na několik varovných momentů: 31 procent dotázaných odpovědělo, že podle nich je největší korupce na úřadech a při správním rozhodování. (Před rokem 1989 byli lidé přesvědčeni, že největší korupce byla v krámech se zeleninou či v masem nebo třeba při zařazování do pořadníku na byt a koupi automobilu.) Dvacet dva procent lidí pokládá korupci za přirozenou součást života a je přesvědčeno, že nezbývá nic jiného než se tomu přizpůsobit. Na otázku, zda se dostali do situace, že museli dát úplatek, odpovědělo kladně 17 procent respondentů. A to v oblasti: úřední výkony, žádosti, potvrzení.