Portál Pražana
Pocitová mapa hl. m. Prahy ukáže, jak se lidé cítí v metropoli. Pomůže komunitnímu plánování i městským organizacím
V úterý startuje v Praze unikátní kampaň "Pocitová mapa Zdravá Praha 2021", která umožní občanům vyjádřit se on-line k místu, kde žijí, pracují a tráví volný čas. Zapojit se v rámci května až září mohou všechny pražské městské části a jejich občané. Jedná se o moderní nástroj, který podporuje snahu hlavního města o aktivní participaci lidí.
- 4 minuty čtení
4 minuty čtení
V rámci projektu pocitových map občané umisťují na mapu města lístečky a označují tak místa, kde se necítí bezpečně, kde rádi tráví volný čas, kde by se měla zlepšit dopravní situace a podobně. Pocitové mapy následně slouží například městským částem pro účely komunitního plánování či městským organizacím. Nově se do tohoto projektu zapojilo i hlavní město Praha.
„Práce s mapou je intuitivní. Občané jednoduše „špendlíkem“ označí místo, na které je příslušný dotaz směrován, například zde rádi tráví volný čas, necítí se bezpečně, je zde zanedbané místo a podobně. Celé hlasování nezabere více než patnáct minut a jeho výsledek poslouží jako důležitý podklad pro rozvojové plány jak jednotlivých městských částí, tak i hlavního města Prahy jako celku,“ uvádí Adam Zábranský, radní hl. m. Prahy pro oblast transparentnosti. Městské části dostanou od Prahy data z mapy zdarma a budou s nimi moci dále pracovat dle svých kapacit.
„Interaktivní pocitové mapy představují zajímavou příležitost, jak se můžou občané zamyslet nad prostorem, kde žijí, avšak v každodenním shonu mu možná nevěnují příliš pozornosti, a vyjádřit se k jeho podobě. Díky pár kliknutím obyvatel pak městské organizace získají zpětnou vazbu a zjistí, jaká místa jsou ve městě oblíbená a jaká by si naopak zasloužila větší péči - ať už se to týká bezpečnosti, parkování, nebo třeba zeleně. Pocitové mapy jsou jedním z prostředků participativního plánování ve městě a představují další krok směrem k většímu zapojení obyvatel do úprav jejich bezprostředního okolí, což je naší dlouhodobou prioritou,“ říká Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.
„Zapojení Prahy do využití pocitových map je výjimečnou aktivitou, která dosud v tomto rozsahu nebyla v České republice realizována. Pocitová mapa je pro obce skvělým nástrojem pro získání zpětné vazby občanů, a to nejen ve stávající době, kdy se většina aktivit nutně odehrává on-line. Velmi vítáme, že se i Praha jako hlavní město a dlouholetý člen asociace Zdravých měst v Česku rozhodla tento nástroj využít. Věříme, že tyto zkušenosti poslouží do budoucna například pro jednotlivé Zdravé kraje,“ doplňuje Radka Švíková za asociaci Národní síť Zdravých měst ČR.
Princip Pocitové mapy je jednoduchý. Na adrese https://www.pocitovemapy.cz/praha/ naleznou obyvatelé Prahy rozcestník jednotlivých městských částí. Vyberou si jednu z nich, případně i více, a vyjádří se k několika otázkám.
„Praha 10 se připojila k tomuto konceptu již před více jak rokem a data jsme následně využili pro přípravu strategického plánu udržitelného rozvoje naší městské části. Ze zkušenosti mohu říct, že se jednalo o zajímavá data, nově chceme například využít zpětné vazby občanů pro rozšíření parkovacích míst pro invalidy v rámci Zón placeného stání. Určitě bych tuto mapu doporučila ostatním městským částem, jelikož informace od jejich občanů jsou to nejdůležitější při rozhodování, jakým způsobem zlepšit veřejný prostor,“ popisuje starostka městské části Praha 10 Renata Chmelová.
Kampaň přitom podle radního využívá mnoholeté zkušenosti, které asociace Zdravých měst má s pocitovými mapami napříč celou republikou. Informační systém, v němž kampaň probíhá, technicky spravují geoinformatici z Univerzity Palackého v Olomouci.
„Inspirací pro realizaci celopražské pocitové mapy nám bylo Slovensko, kde se zapojilo do projektu hned několik měst, Praze je takto nejvíce podobný bratislavský model. Některé městské části si již v minulosti svou pocitovou mapou dělaly, pro jiné to bude první zkušenost. Proto s nimi budeme průběžně komunikovat, abychom zlepšili následnou práci s daty,“ uzavírá radní Zábranský.
Podrobné informace zde:
Pocitová mapa na Slovensku:
Pocitová mapa Bratislavy:
Mezinárodní program Zdravé město v roce 1988 iniciovala Světová zdravotní organizace a k jeho realizaci přizvala nejvýznamnější evropské metropole. Za patnáct let trvání projektu v Evropě vzniklo 1300 Zdravých měst ve 30 zemích (např. Velká Británie, Francie, Itálie, Německo aj.). Zdravá města, obce a regiony systematicky podporují kvalitu života a zdraví obyvatel, strategicky řídí k udržitelnému rozvoji a aktivně se ptají svých obyvatel na názory.
Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM) je odborně zaměřená asociace 130 měst, obcí a regionů. Aktivně pracuje v Česku již 26 let. Přináší stovky příkladů dobré praxe, vzájemnou inspiraci a sdílení úspěšných řešení mezi svými členy. Propaguje inovativní radnice v TV Zdravá města a na řadě celostátních konferencí a seminářů. Je platformou přátelské spolupráce profesionálů – politiků i zástupců úřadu. Poskytuje svým členům řadu služeb – od podpory pro zapojování veřejnosti, strategickou práci, hodnocení a měření kvality života, vzdělávání, až po propagaci jednotlivých témat rozvoje obcí a měst. Více na http://www.ZdravaMesta.cz.