Primátorka Adriana Krnáčová: Nechci Prahu jako skanzen s matrjoškami

V historii první žena v čele metropole má jasné názory nejen na konkrétní problémy města a chce Prahu posouvat stále dopředu. Vnímá špatný stav parků, absenci levných bytů, stejně jako chybějící metro, spádová parkoviště či okruh. V exkluzivním rozhovoru pro Naši Prahu se vymezuje vůči politicky destruktivnímu přístupu, hádkám či rychlým řešením kouzelným proutkem. Preferuje kultivovanou domluvu, stejně jako šetrnou moderní výstavbu, aby Praha nebyla jen skanzenem.

* Nelitujete toho, že jste přijala funkci primátorky?

V žádném případě! A přestože jsem si prošla i těžšími obdobími, tak jsem takto ani nikdy neuvažovala. Vím, že se někomu nemusely líbit některé moje výroky, které byly možná moc drsné a zbytečné, ale chybami se člověk učí. Byla to pro mě lekce a ponaučení. Každopádně práce pro Prahu mě baví a naplňuje.

* Co je největším problémem Prahy, který se musí řešit co nejdříve?

Těžko se vybírá jeden problém. Je to celý pytel problémů, které se musí řešit postupně. Je to řešení dopravy, neexistence městského okruhu, chybějící metro D, poslední P+R Praha postavila v roce 2008, nedořešení situace v Holešovičkách, ale třeba i absence levných malometrážních bytů, parky v žalostném stavu a nevyhovující veřejný prostor. Prostě naši Prahu je potřeba neustále posouvat kupředu.

* Jaký je váš názor na vznik moderních staveb v centru města, existuje taková, která se vám nelíbí, připadá vám do Prahy nepatřící, a naopak taková, kterou uznáváte, je podle vás zajímavá a s Prahou korespondující?

Samozřejmě jde o konkrétní projekt, který musí být šetrný ke svému okolí. To ale nemusí nutně znamenat, že to musí být jen historické budovy. Praha nesmí být jen skanzenem a potřebuje i moderní architekturu, a že to nakombinovat možné je, ukazují i historická centra jiných evropských měst. Ostatně nemusíme chodit ani pryč z Prahy, stačí se podívat na Tančící dům. To je stavba, která tu vznikla před více než dvaceti lety a s budovou Zlatého Anděla od Jeana Nouvela je v podstatě jedinou ukázkou moderní architektury u nás ve městě. Kolem té budovy bylo také spousta sporů, ale dnes k nám jezdí hodně turistů jen kvůli ní, objevuje se na pohledech a stala se jednou z dominant Prahy. A takových dominant by tu mělo být víc. Praha se nesmí stát skanzenem a to se posledních 10 let poněkud děje.

* Na Kaplického Chobotnici nedojde, přesto, jak byste na ni nahlížela, kdybyste byla v té době primátorka, podržela byste tento projekt?

Samozřejmě! To, jak byl celý projekt zpolitizovaný, bylo šílené. Praha mohla mít krásnou stavbu od světově uznávaného architekta, na kterou by se jezdily dívat davy turistů, a místo toho se strhla politická diskuse lidí, kteří nemají žádnou odbornost. To je mimochodem důvod, proč v Praze od Tančícího domu nevznikla zajímavá stavba. S takovým přístupem bude naše město dříve nebo později skutečně živým skanzenem s matrjoškami a ruskými čepicemi. Ten nevkus historického centra mi skutečně vadí, ale Praha má málo nástrojů, jak to změnit. Majitele soukromého obchodu nemůžete donutit změnit sortiment.

* Pokud byste měla kouzelný proutek, kterou městskou část byste z gruntu přestavěla?

Myslím, že bych tím proutkem mávala docela hodně, ale určitě bych je nepřestavovala z gruntu. Máme tu spoustu rozvojových území, které je potřeba využít. Na Praze 9 je to třeba areál bývalé Pragovky, máme tu nákladové nádraží Žižkov, Bubny a další místa.

* A zcela jednoduše: Praha, nebo Bratislava?

Zcela jednoduše. Praha.

* Vaše čeština se zlepšila, a to výrazně, chodíte na jazykové kurzy, cítíte, že vám ještě ze slovenštiny do češtiny pronikají slova či obraty? Kolika jazyky vlastně vládnete?

Na jazykové kurzy už nechodím a sama ani zlepšení nevnímám, je ale pravda, že mi čas od času někdo řekne, že můj projev je lepší. Jazyky byly vždy mou zálibou a naprosto plynule kromě češtiny a slovenštiny mluvím ještě anglicky, německy, maďarsky, rusky a domluvím se i francouzsky nebo italsky.

* Domluvit se s cizinci se zdá být snazší než s taxikáři! Lze problém už konečně vyřešit (ceny, postihy apod.) třeba vznikem městského podniku jako kdysi?

Myslím, že se situace výrazně zlepšila, ale pořád ji nepovažuji za vyřešenou. Je třeba ale říct, že těch nepoctivých je velmi malé procento a na ně se při kontrolách zaměřujeme. S ministerstvem dopravy jsme spolupracovali na novele zákona o silniční přepravě, a pokud by se námi navrhované změny podařilo do zákona dostat, bylo by to pro další vývoj zásadní. Důležitý je také rozvoj mobilních aplikací, protože lidi si přes ně objednávají stále častěji. Stejně důležité ale bylo to, že se nám podařilo odhalit spolupracovníka, kterého měli nepoctiví taxikáři mezi úředníky. Ten jim hlásil každou kontrolu a město bylo bezzubé. Dnes už je to jiné.
Zabavujeme auta, chystáme další kampaň v ulicích našeho města atd.

* Bojujete i s Uberem: Proč?

Uber je jiný případ. Provozují obyčejnou taxislužbu, ale odmítají splňovat platné zákony. Neplatí tady daně, zaměstnává minimum Pražanů a obelhává řidiče, kteří si nevydělají ani na opotřebení vozu. Nemám nic proti sdílené ekonomice, ale ta přeci neznamená nerespektování zákonů. Pak tu máme aplikace jako je Liftago, Hopin a další, kteří ukazují, že jde pracovat legálně a narovnávají celý trh.

* Když se přesuneme od čtyř kol ke dvěma nohám - kolik naběháte kilometrů a kde nejraději?

Snažím se běhat pravidelně, ale dříve to bylo samozřejmě ještě častěji. Obvykle vybíhám ráno do Stromovky, kde jsou pro běhání naprosto ideální podmínky.

* Kterou lidskou vlastnost bytostně nesnášíte?

Pokrytectví, faleš a slabost. Bohužel všechny jsou v politice zastoupeny poměrně hodně.

* Mezi pány Babišem a Sobotkou to krutě jiskří, jsou podobné rostoucí předvolební animozity mezi ANO a ČSSD na radnici?

Dění na radnici naštěstí nekopíruje dění ve vládě a my máme poměrně dobré vztahy. Někdy se samozřejmě nemusíme shodnout a pak hledáme kompromis, ale tak je to správně.

* Kterého Stropnického byste radši viděla v pražské politice? Jestli řeknete oba, bude to lidem připadat jako alibismus.

Rozhodně můj kolega a šéf pražské ANO Martin Stropnický. Otec a jeho syn Matěj (pozn. red.: zastupitel a předseda Strany zelených) jsou naprosto odlišní a mně je určitě bližší povaha Martina Stropnického, který má ohromné diplomatické schopnosti a vždy se snaží najít cestu k dohodě. Naopak Matěj Stropnický je člověk, který je často velmi destruktivní a už několikrát se ukázalo, že to pro politiku není dobrá vlastnost. Každopádně si jej vážím pro jeho nesmírnou inteligenci, a protože má alespoň nějaké přesvědčení, názor, ideologii, hodnoty, což v politice často nevidíte.

* Budete se ucházet o primátorský post i po dalších volbách?

Určitě ano. Práce pro Prahu mě baví a zároveň naplňuje, Mám tu spoustu rozdělané práce, kterou chci dotáhnout. Velké projekty nelze začít a dokončit během dvou čtyř let a já jsem před dvěma a půl lety byla v situaci, kdy tu žádný takový projekt připraven nebyl. Chci mimo jiné postavit metro D, dokončit městský okruh a spojit centrum města s letištěm.