Magistrála nebude vřed, ale jako Champs-Élysées

„Chceme, aby magistrála zůstala tepnou, ale zároveň aby byla městskou třídou,“ říká pražskýnáměstek pro dopravu Adam Scheinherr. 

Pražská magistrála byla velkým tématem minulého vedení města, které si nechalo vypracovat analýzu od architektonického studia slavného dánského urbanisty Jana Gehla. Závěry navrhující zlidštění okolí městské tepny ale vedení v čele s tehdejší primátorkou Adrianou Krnáčovou nakonec shodilo ze stolu. Ani nové vedení zatím nemá v plánu větší kroky upravující provoz na magistrále. 

* V programovém prohlášení z loňského podzimu píšete, že byste si přáli, aby Praha fungovala jako Kodaň, Berlín či Barcelona. Co je v oblasti dopravy spojuje? 

Spojuje je to, že jdou cestou udržitelné mobility, tedy podporou městské hromadné dopravy, pěších a případně cyklistů. Zároveň to jsou metropole, kde jsou podle celosvětových statistik obyvatelé nejspokojenější. 

* V Praze je velký poměr lidí, kteří využívají MHD. Znamená to tedy, že chcete zvýhodnit další druhy dopravy, tedy pěší nebo cyklistickou? 

Podle aktuálních statistik má v Praze MHD podíl na dopravě 42 procent, 29 procent pokrývá automobilová a 26 procent pěší doprava. Ten zbytek pak vychází na cyklistiku a další druhy dopravy. To jsou sice na první pohled hezká čísla, ale máme zde velké manko na příjezdu do Prahy. Tam je městská hromadná doprava využívána ze 37 procent a automobily mají těch zbylých 63 procent. Docílili jsme tak toho, že se lidé uvnitř města dopravují hlavně městskou hromadnou dopravou a pěšky, ale při cestě do města je ten poměr špatný. To je třeba vylepšit. 

* Jak toho docílit? 

Věřím, že nám k tomu pomůže obnova vozového parku autobusů nebo zkapacitnění železničních tratí. Variantou je také zavedení tramvajových tratí, které dojedou až do Středočeského kraje. Hodně v tomto ohledu pomůže metro D. 

* Je něco, co můžete během svého volebního období zlepšit? 

Určitě se nám povede udělat lávku v Troji a lávku mezi Holešovicemi a Karlínem. Obecně se dá říct, že když do pozice přijdete, vždy se jedná minimálně o čtyři roky, než se projekt připraví. Za tu dobu toho moc nestihnete, když ty projekty nejsou připravené. Takže nevím, co všechno stihneme dokončit, ale vím, co stihneme připravit. 

* Jaké máte plány s magistrálou? Je možné nějaké její zklidnění, jak to zmiňovala třeba studie architektonického studia Jana Gehla? 

Magistrála je dopravní tepna a tou zůstane. Počet automobilů, které po ní denně přijíždí, nedokážeme omezit. Můžeme udělat kroky, které povedou k tomu, že magistrála nebude vředem z pohledu obyvatel v okolí nebo z pozice pěších, kteří tudy procházejí. To můžeme udělat elegantně, tak, že neomezíme automobilovou dopravu. 

* Příklad? 

Tím, že někde vznikne přechod pro chodce. Můžeme se snažit někde zasadit stromy. Obecně ji lépe zasadit do města. Chceme prostě pomocí malých kroků zlepšit její situaci tak, abychom neomezili plynulost dopravy a zároveň pomohli pěším. 

* Studie, kterou si Praha objednala, mluví i o změně dopravní mobility. Podpora cyklistů v okolí magistrály, nahrazování parkovacích míst v centru za parkoviště na okrajích města. Nic takového neplánujete? 

Nějaké dlouhodobější kroky zatím nejsou na stole. Bohužel doprava je na magistrále tak silná, že ji nemůžeme omezit. Probíhá diskuse o tom, že by mohla být přeťata tramvají z Vinohradské dolů. 

* Takže to máme chápat, že byste ji chtěli primárně nějakým způsobem „polidštit“, jak o tom mluvilo předchozí vedení? 

Já bych to nenazýval polidštěním nebo humanizací. Mně přijde ten pojem zavádějící. Nazýval bych to úpravami magistrály. Chceme, aby zůstala dopravní tepnou, ale zároveň aby byla městskou třídou třeba jako Ringstraße ve Vídni nebo Champs-Élysées v Paříži. Ta má v některých úsecích až čtyři jízdní pruhy, a stejně se tam můžete jít projít pěšky a nepřipadáte si jako u dálnice. Kdežto v okolí magistrály skutečně projít nejde. Takže opravdu plánujeme zlepšení pohybu chodců u magistrály, kteří tam často bloudí a není to pro ně snadné. Ale magistrála zůstane dopravní tepnou. 

* Podle strategického cíle cyklodopravy z roku 2010 bylo hlavním cílem zvýšit přepravu cestujících na kole v Praze na 5–7 % celkové přepravní kapacity v létě a na 2–3 % celkové přepravní kapacity v zimě. Na kolika procentech se nyní pohybujeme? 

Ta čísla kolem pěti až sedmi procent by byla hezká. Máme příklady švýcarských měst, která jsou kopcovitá, a podobná čísla tam mají. 

* Vysoký podíl cyklodopravy spojuje také Kodaň, Berlín a Barcelonu, tedy města, kterými by se Praha chtěla inspirovat. 

Ano, a třeba Barcelona je podobně jako Praha kopcovitá. Z mého pohledu je to ale tak, že v centru se příliš nedá zaměřit na cyklisty. Nechceme narušit automobilovou dopravu a chceme zabezpečit kvalitní hromadnou dopravu. 

* Pořád ale město může podpořit třeba alespoň vybudování dopravních tepen pro cyklisty. 

Praha je historické město, vznikalo po staletí a rozšiřovat ho nemůžeme. Musíme ale dbát na to, aby pokaždé, když budujeme infrastrukturu nebo děláme rekonstrukci, vznikl i prostor pro cyklisty a pěší. 

* Takže nějaké kroky ke zvýhodňování cyklistů na úkor automobilů v centru neplánujete? 

Že bychom měli nějaké projekty, které by na úkor automobilové dopravy zaváděly třeba jen pěší zóny nebo trasy pro cyklisty, to nemáme. 

* Ptám se i proto, že Praha sobě je často vnímána jako hnutí, které cyklodopravu podporuje. Zároveň chápu, že jako náměstek pro dopravu můžete asi těžko říct, že budete omezovat autodopravu. 

Většinou se dá najít kompromis, který je výhodný pro obě strany. Co se týká letošního rozpočtu, uvolnil jsem peníze na projekty, které byly připraveny. Velký objem šel také na bezbariérový pohyb a pěší dopravu. Věřím, že malými změnami, které trápí lidi každý den, se dá změnit mnohé. Když vás trápí třeba vysoký obrubník, je také hrozně důležité se na to zaměřit. Zlepšení nepřinesou jen velké stavby, ale také detaily, které mohou Pražana potěšit při každodenní cestě z práce.