Vyhledávání

19.8.2014 — Městská rada dnes schválila návrh smlouvy na zakázku malého rozsahu na zhotovení projektové dokumentace pro stavbu „Rajská zahrada – přemostění“.  Bude uzavřena se společností VPÚ DECO PRAHA, a.s., která byla doporučena komisí ve výběrovém řízení.

4.10.2019 — Ve čtvrtek 3. října se na Kozím plácku v Praze 1 soutěžilo o nejhezčí vydlabanou dýni. Akci s příznačným názvem "Dýňování" pořádal za podpory hl. m. Prahy spolek Prevence dětem pro školky, školy i širokou veřejnost. Děti, rodiny, ale i senioři, si zde mohli zkrášlit jednu dýni a čekat, zda právě ta jejich bude tou vítěznou. Celodenní program zpestřilo divadélko pro děti a hudební vystoupení a nechyběly ani ochutnávky dýňových specialit.

29.10.2012 — Dnešní vzhled a dispozici získal dům U Tří červených růží po několika předcházejících přestavbách v letech 1752-67 a zřejmě z  této doby pocházela i úprava zahrady. Úzké vstupní průčelí s branou nenaznačuje, že se za ním skrývá jedna z nejpůvabnějších staveb na severním svahu Petřína, jejíž raně barokní základ byl vrcholně barokně upraven. Na hlavní budovu navazují levé dvorní a zadní křídlo, která vymezují lichoběžníkový dvorek, otvírající se na západní straně do malé terasové zahrady.

29.10.2012 — Dnešní vzhled a dispozici získal dům U Tří červených růží po několika předcházejících přestavbách v letech 1752-67 a zřejmě z  této doby pocházela i úprava zahrady. Úzké vstupní průčelí s branou nenaznačuje, že se za ním skrývá jedna z nejpůvabnějších staveb na severním svahu Petřína, jejíž raně barokní základ byl vrcholně barokně upraven. Na hlavní budovu navazují levé dvorní a zadní křídlo, která vymezují lichoběžníkový dvorek, otvírající se na západní straně do malé terasové zahrady.

29.10.2012 — Dnešní vzhled a dispozici získal dům U Tří červených růží po několika předcházejících přestavbách v letech 1752-67 a zřejmě z  této doby pocházela i úprava zahrady. Úzké vstupní průčelí s branou nenaznačuje, že se za ním skrývá jedna z nejpůvabnějších staveb na severním svahu Petřína, jejíž raně barokní základ byl vrcholně barokně upraven. Na hlavní budovu navazují levé dvorní a zadní křídlo, která vymezují lichoběžníkový dvorek, otvírající se na západní straně do malé terasové zahrady.

29.10.2012 — Dnešní vzhled a dispozici získal dům U Tří červených růží po několika předcházejících přestavbách v letech 1752-67 a zřejmě z  této doby pocházela i úprava zahrady. Úzké vstupní průčelí s branou nenaznačuje, že se za ním skrývá jedna z nejpůvabnějších staveb na severním svahu Petřína, jejíž raně barokní základ byl vrcholně barokně upraven. Na hlavní budovu navazují levé dvorní a zadní křídlo, která vymezují lichoběžníkový dvorek, otvírající se na západní straně do malé terasové zahrady.

9.10.2006 — Oslavy v pražské zoologické zahradě

23.9.2010 — Cílem projektu je celková rehabilitace Kláštěrních zahrad Břevnovského kláštera do původní podoby, včetně rekonstrukce zahradních zdí, teras a historických staveb uvnitř zahrady, které jsou v současnosti v dezolátním stavu. Součástí úprav zahrady je také zakomponování bezbariérových úprav a ve své konečné podobě by zahrady měly sloužit především veřejnosti jako odpočinkový areál a prostředek relaxace.

25.5.2010 — Aktualizovaný popis k 5/2010, v nové grafické úpravě

1.12.2016 — Díky společnému úsilí Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy a Královské kanonie premonstrátů na Strahově došlo k propojení dvou známých a zajímavých pražských zákoutí, okolí Petřínské rozhledny a zahrady patřící k areálu Strahovského kláštera.

29.10.2012 — Dům zvaný U Štorberků (nemovitá kulturní památka, zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek pod R.č.Ú.s. 39408/1-791) získal dnešní klasicistní vzhled při přestavbě dle projektu A. Kandy v roce 1844. Jedná se o nenápadnou dvoupatrovou stavbu na nepravidelné, značně hloubkově protažené parcele, skrývající lichoběžníkový dvorek sevřený pravým, levým a zadním křídlem, přes které se vstupuje na zahradu.

29.10.2012 — Dům zvaný U Štorberků (nemovitá kulturní památka, zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek pod R.č.Ú.s. 39408/1-791) získal dnešní klasicistní vzhled při přestavbě dle projektu A. Kandy v roce 1844. Jedná se o nenápadnou dvoupatrovou stavbu na nepravidelné, značně hloubkově protažené parcele, skrývající lichoběžníkový dvorek sevřený pravým, levým a zadním křídlem, přes které se vstupuje na zahradu.