Bioindikační monitoring životního prostředí – pravidelné sledování živé složky na vybraných lokalitách
Chemické a fyzikální faktory, ovlivňující kvalitu životního prostředí, se sice daří měřit stále přesněji, ale problémem zůstává objektivní interpretace a vyhodnocení co získaná čísla znamenají pro zdraví místních obyvatel. Pro jednotlivé škodliviny sice existují smluvní hygienické normy (subjektivní a v různých státech leckdy odlišné), ale v praxi obvykle působí několik faktorů současně a pak je výsledné hodnocení o to problematičtější, že přistupují vlivy synergismu (vzájemného ovlivňování účinků).
Bioindikační monitoring naopak dává možnost sledováním reakcí organismů přímo hodnotit biologickou kvalitu prostředí a účinky celého souboru zde působících vlivů, posoudit míru přijatelnosti pro lidskou populaci. Tím, že jsou některé druhy na znečištění citlivější než člověk, mohou zhoršování kvality prostředí signalizovat s předstihem a umožnit včasná protiopatření.
Použitá metodika: na vybraném dílčím území se během roku provede inventarizace vybraných skupin rostlin a živočichů s výraznou výpověďní hodnotou.
Vybraných území je celkem 5, takže po pěti letech se na každém takovém území invetarizace opakuje. Tím se získá nejen zpráva o současném stavu, ale srovnáním s předešlými etapami i změny a vývojové tendence.
Zpracovaná modelová území:
Divoká Šárka – roky 1984, 1988, 1993, 1998, 2003
Prokopské údolí – roky 1984, 1989, 1994, 1999, 2004
Pitkovické údolí, Uhříněveská obora – roky 1985, 1990, 1995, 2000, 2005
Soutok Berounky s Vltavou – roky 1986, 1991, 1996, 2001, 2006
Trojská kotlina – roky 1987, 1992, 1997, 2002, 2007.
Aktuálně v roce 2007 byla zpracována Trojská kotlina s těmito výsledky:
Bioindikační monitoring Trojské kotliny se tímto pátým zpracováním uskutečňuje již dvacet roků a díky zájmu přírodovědců jsou v řadě zpracovávaných skupin k dispozici i údaje z doby před rokem 1987. Díky tomu je možno touto metodou popsat nejen současný stav a kvalitu prostředí, ale i vývojový trend porovnáním s minulostí a odhadovat extrapolace do budoucnosti.
Zvláštností dat roku 2007 je také zachycení sukcesních jevů návratu života na území vltavské nivy, postižené v roce 2002 katastrofální záplavou a do značné míry přeměněné jak co do krajinného reliéfu, tak i substrátu, smeteného odnosem, nebo nabohaceného náplavem.
Překvapivě rychlá sukcese těchto povodní denaturovaných stanovišť byla zjištěna ve skupině lišejníků, vrátilo se sem 23 druhů. Přírůstky však byly zjištěny i na některých dalších územích (Salabka, Trojská, Velká skála) navzdory negativnímu vlivu rozvíjející se turistiky, zarůstání a zastiňování některých partií. Nejvyšší a stále rostoucí diverzita je v PP Velká skála, kam již zřejmě nezasahuje zvýšená údolní koncentrace atmosférických polutantů. I tak je zde však stále dosti hojný kdysi zcela dominantní kyselomilný toxitolerant Lecanora conizaeoides, ale přibývají i citlivé druhy, indikující odsíření ovzduší. Začíná dokonce nástup nejcitlivějších lišejníků keříčkovitých.
Ve skupině mechorostů nevymizel na celém území ani jeden druh, u některých byl zjištěn pouze kvantitativní úbytek. Přibyly však tři druhy nové, z dílčích částí byl největší rozvoj diverzity zaznamenán na RPP Bohnická (9 druhů, dříve známých jen z jiných částí Trojské kotliny) a Sklenářka (6 druhů).
Zjištěné změny vyvolává hlavně ruderalizace a nitrifikace (za současného ústupu jiných složek znečištění), vyvolávající invazi druhů adaptabilních na tyto podmínky. K tomu přistupují i změny oroklimatu.
Výsledky botanického průzkumu byly porovnávány i se staršími údaji za posledních 30 let. Pro bioindikační hodnocení výsledků jsou využita „Ellenbergova čísla“, vyjadřující ekologické nároky druhů.
Aktuální porovnání s rokem 2002 indikuje úbytek 38 druhů nezjištěných, naproti tomu 111 nových, takže celkově je o 73 druhů více než před 5 lety. Jedná se převážně o nárůst počtu nežádoucích invazivních druhů, konkurujících na narušeném povrchu druhům cílovým, a druhů nepůvodních. Je však pozorováno i mírné šíření druhů ohrožených díky zlepšenému stavu a managementu některých lokalit.
Obr. Přehled počtu druhů nalezených a předpokládaných podle bioindikačních skupin a období
Zdroj: ČSOP
Rozbor změn neindikuje významné změny působení polutantů. Snížené zastoupení druhů světlomilných je vyvoláno zarůstáním a zastíněním některých lokalit.
V dlouhodobém přehledu je graficky vyjádřen podíl druhů zavlečených, invazivních, archeofytů, přechodně zplaňujících, naturalizovaných, a neofytů. Všechny tyto křivky mají derivační odchylky (extrémy) kolem roku 1990 (indikace vlivu změn hospodářsko-politického systému) a 2002 (projev záplavy).
Průzkum malakofauny byl soustředěn zejména na záplavové území, vzhledem k tomu, že v ostatních částech nebyly pozorovány významné změny kromě vlivu pozvolného zarůstání některých částí, tendenci ke snižování vlhkosti a jiných místních vlivů, nesouvisejících přímo s působením změn antropogenního znečištění prostředí.
Drastická degradace této složky fauny v nivě Vltavy vlivem záplavy jen zvolna ustupuje a nesměřuje k obnově původního bohatství lužního společenstva vlivem nepříznivého managementu podnikem Povodí Vltavy – ačkoliv karbonátové obohacení nivních půd z nových náplavů by mělo naopak podporovat rozmach měkkýšů.
Motýli: Oproti roku 2002, kdy byl stav této složky mírně pokleslý, došlo k nárůstu nejen celkového počtu druhů, ale i šíření citlivých reliktů, takže zavedený bioindikační index vzrostl z hodnoty 41,55 v roce 2002 na 44,10 v roce 2007, čímž se téměř vyrovnal s předpovodňovým indexem 45,60 v roce 1997. Nejnápadnější změnou je návrat vřetenušky Zygaena laeta, hojné do poloviny minulého století, která pak ale postupně zcela vymizela.
Střevlíci: Rok 2007 byl pro tuto skupinu klimaticky příznivý – mimořádně teplá zima, teplé a suché jaro až do července a teprve v srpnu nastal teplotně návrat k normálu. Na řadě míst došlo k pozitivním změnám prostředí díky optimálnímu managementu, zejména v oblasti nad botanickou zahradou. Podobně působí kvalitní údržba Salabky a Havránky, jinde (např. v Haltýřích) postupuje ruderalizace, zarůstání. Významné je doznívání následků záplavy ze 14. 8. 2002, kdy zde hladina Vltavy vystoupila až o 10 metrů.
S využitím bohatých archivních materiálů od roku 1984 je možno zde napočítat celkem 224 druhů. V roce 2007 bylo nalezeno 158, což představuje oproti roku 2002 obohacení o 10 druhů – i když 15 druhů, zjištěných v roce 2002 letos nalezeno nebylo.
Ze změn na dílčích územích jsou nejpozoruhodnější pobřežní partie, kde nejen došlo k úplné obnově, ale počet druhů nyní zastižený je oproti stavu před povodní dvojnásobný (!!!). Zdejší povrchy jsou totiž po povodni stanovištně příznivější, ale i tak je průběh rychlé sukcese překvapivý, objevilo se zde 11 nových druhů.
Obojživelníci, plazi, ptáci: Z hlediska těchto skupin se negativně projevuje rostoucí tlak návštěvnosti a způsob úpravy břehů po záplavě.
V případě obojživelníků byl zjištěn úbytek pouze kvantitativní, žádný druh nevymizel. Naproti tomu z 5 druhů fauny plazů se vůbec nepodařilo dohledat nějaké zbytky u 3 dříve se vyskytujících druhů (slepýš, užovka hladká, ještěrka zelená). Dominantní skupina ptáků (71 druhů) je v tomto zpracování podrobně roztříděna podle nároků na potravu i hnízdní prostředí. Porovnání s minulostí zatím nebylo proveditelné, protože takto zavedená progresivní metodika je zde použita poprvé, její výpovědní hodnota o probíhajícím trendu se plně prokáže až po opakování inventarizace.
Z hlediska působení městského znečištění atmosférickým přenosem je situace indikována jako stabilizovaná s tendencí k mírnému zlepšování. Působí to patrně (soudě zejména podle lišejníků) postupující posun dominantní složky atmosférického znečištění od zhoubnějšího SO2 k NOx a NH3, podporující eutrofizační bujení invazivních ruderálů. V tomto směru je také indikován gradient rostoucího znečištění od horní hrany bohnické plošiny dolů do méně větraného údolí vltavského meandru.
O mimořádně zajímavé příležitosti sledování sukcesí na denaturovaném záplavovém povrchu a získaných výsledcích je pojednáno u jednotlivých zpracovávaných skupin.
Obr. Srovnání počtů druhů nalezených v letech 2002 a 2007 podle stanovišť
Zdroj: ČSOP
Obr. Změny v poměrném zastoupení adventivních druhů na jednotlivých plochách a v rámci celé Trojské kotliny v průběhu posledních 30 let
Zdroj: ČSOP